Při osvětlení povrchu vzorku krátkými laserovými pulzy je možné filmovat sekvence různých chemických a fyzikálních reakcí. Čím více snímků se pořídí, tím přesněji se dá průběh událostí sledovat. Na univerzitě ve švédském Göteborgu spolu s partnery z USA a Německa vyvinuli nejrychlejší jednorázovou laserovou kameru na světě. S rekordní rychlostí 12,5 miliardy snímků za sekundu je více než tisíckrát rychlejší než dosavadní nejmodernější zařízení, která se dosud používala pro diagnostiku spalovacích procesů, zejména pro zkoumání velmi rychlého spalování uhlovodíků. Při spalování uhlovodíkových paliv vznikají nanočástice sazí a ekologicky nebezpečné polycyklické aromatické uhlovodíky. Částice sazí a aromatické uhlovodíky mají během spalování extrémně krátkou životnost v řádu několika nanosekund. Předchozí studie byly omezeny na bodová měření nebo mikroskopicky malé části plamene, ale podrobný dvourozměrný náhled na potřebná časová měřítka dosud chyběl. U nové laserové kamery, která dokáže zachytit dvourozměrný obraz při snímací frekvenci až 12,5 miliardy snímků za sekundu, je možné jít dokonce i za hranice výzkumu spalování. Navíc lze kameru využít i v jiných oborech, ve fyzice, chemii, biologii a medicíně, stejně jako v energetice a výzkumu životního prostředí. Ultrarychlé širokoúhlé snímky v reálném čase by také mohly pomoci odhalit některé ze záhad moderní fyziky, jako je to, co se děje v horké plazmě.
