Zhruba o 10 let dříve než jej bude
moci průmysl využívat se podařil
týmu kolem prof. Michelle
Simonsové malý zázrak – z jediného
atomu fosforu sestrojit tak
malý tranzistor, že menší už ani
být nemůže.
Pracovníci univerzity New
South Wales v Sydney představili
svůj první jednoatomový tranzistor
v britském odborném časopisu
Nature Technology. Novým skokem
ve výzkumu bude v budoucnu
možné vyrobit mnohonásobně
výkonnější počítačový čip, protože
tranzistory jsou jako spínače
a zesilovače elektrických signálů
nejdůležitějšími komponenty počítačových
čipů.
Pro konstrukci svého nanotranzistoru
museli vědci v Sydney pracovat
na atomárně přesné úrovni.
Pomocí skenovacího tunelového
mikroskopu umístili atom fosforu
středově mezi čtyři elektrody a tím
cíleně vyměnili atom křemíku.
Pro dosažení žádoucích vlastností
tranzistoru musí být přitom atom
fosforu umístěn s přesností poloviny
nanometru; to odpovídá jedné
stotisícině tloušťky lidského vlasu.
Z fyzikálních důvodů pracuje dosud
prototyp pouze v tekutém heliu
při -270 ??C, blízko absolutní teplotní
nule.
Svou prací předstihli vědci o léta
tzv. Moorův zákon. Spoluzakladatelem
Intelu, Gordonem Moorem
definovaná prognóza v roce
1965 tvrdí, že se počet tranzistorů
na jednom počítačovém čipu
na stejné ploše může každých 18 –
24 měsíců zdvojnásobit. Podle toho
musí průmysl čipů v roce 2020
vyrábět tranzistory z jednotlivých
atomů – dále se spojovací články
nemohou z fyzikálních důvodů
smršťovat.
Podle Michelle Simonsové, vedoucí
Centra kvantových výpočtů,
existovaly již v minulosti tranzistory
o velikosti atomů. Vznikly
však většinou „náhodou“ a nikoli
na základě přesného konstrukčního
plánu. „Tento stavební kámen je
perfektní,“ ujišťuje. /eb/
Zdroj:dpa