Společnost IBM je kromě zápisu do dějin počítačů známá také senzačními „reklamními“ kousky, které mají přiblížit technologie širšímu publiku: před dvěma roky tak například jeho superpočítač Watson porazil člověka ve hře Riskuj (a dnes už pracuje pro lékaře- diagnostiky). V roce 1990 v kalifornské laboratoři San José sestavili vědci IBM třípísmenné logo své společnosti z několika desítek atomů. Stejná laboratoř se nyní pokusila o více jak 20 let později na svou „uměleckou dráhu“ navázat. Tentokrát ale rovnou animovaným filmem. Premiéru měl 1. května 2013. Všech 242 snímků filmu je složeno z jednotlivých atomů zvětšených stomilionkrát. Film se natáčel vytvářením jednotlivých snímků pomocí STM (Scanning Tunneling Microscope). Jako herci posloužily molekuly oxidu uhelnatého na měděné destičce. Hrot řádkovacího mikroskopu lze využít pro manipulaci s atomy, stačí se dostatečně blízko přiblížit a chemické síly umožní atomem posunout. Při manipulaci se vědci často řídí „zvukem posouvaných atomů“, jde o skřípavou zpětnou vazbu, která jim umožní zjistit, zda s atomem posunuli o jednu pozici nebo o více pozic. Atomy (respektive molekuly) jsou posouvány způsobem, který je malou obměnou běžného snímání elektronovým mikroskopem. Ten totiž nejvíce ze všeho připomíná „hmatání“ hrotem mikroskopu na atomy. Pokud se ovšem hrot přiblíží příliš, mezi atomy na hrotu a posouvaným atomem vznikne chemická vazba a mikroskop tak se svým objektem může hýbnout. Při posouvání atomů se to jen neděje omylem, ale cíleně. Výzkumný tým z kalifornského San José chtěl filmem nejen předvést možnosti vědy na atomární úrovni, ale také povzbudit studenty k dialogu o budoucích možnostech vědy a matematiky. Tým se při práci na natáčení (sestavování) nejmenšího animovaného filmu na světě evidentně bavil, což dokládají i jejich videodeníky dostupné na YouTube. (Hledejte na YouTube výraz The World's Smallest Movie.) Ve chvíli, kdy si v laboratořích IBM nehrají s atomy, aby vytvořili časosběrnou animaci, pracují na vytváření nových typů pamětí, které využívají nových možností nanotechnologické výroby a manipulace. Pokud chtějí firmy udržet dosavadní tempo vývoje počítačových součástek, musí doslova za několik let při výrobě tranzistorů přejít téměř doslova na úroveň práce s jednotlivými atomy. Jako ilustrace pokroku a možností technologie je krátký „atomový“ film opravdu případný. Ale nejde čistě o technologie. Výhledově je jasné, že další vývojové kroky nutné k udržení nárůstu výkonu výpočetní techniky (které pravda nedovedeme přesně předvídat) budou velmi obtížné a vyžádají si značné náklady a také lidské zdroje. Nezbytnou součástí strategie firem jako IBM je také propagace vědecké práce a zvýšení (či alespoň udržení) zájmu o technické obory. A to je hlavní cíl krátkého filmového pozdravu z blízké budoucnosti počítačové výroby.
