Jednou z hlavních komplikací autonomních medicínských mikrosystémů je vývoj vhodných zdrojů energie, Musejí být nejen velmi malé a lehké, ale také biokompatibilní, protože se budou používat v lidském těle. Mezinárodní tým badatelů, který vedl Oliver G. Schmidt z německé Technische Universität Chemnitz, vytvořil doposud nejmenší superkapacitor, který funguje v prostředí simulované cévy, jako zdroj energie pro miniaturní zařízení k měření pH. Nový biosuperkapacitor otevírá zajímavé možnosti vývoje chytrých implantátů a mikrorobotických systémů pro pokročilé léčebné postupy. S takovými přístroji by bylo možné třeba operovat či jinak zasahovat v obtížně dostupných místech v lidském těle. Příkladem může být monitorování pH krve v reálném čase u rizikových pacientů, které může přispět k brzké diagnóze vznikajícího nádoru. Biosuperkapacitory jsou nejen bezpečné pro použití v lidském těle, ale ještě navíc mohou využívat prostředí těla ve svůj prospěch. Takové zařízení je v kontaktu s lidskými tělními tekutinami a buňkami, které svým působením mohou zvýšit výkon zařízení až o 40 %. Schmidt s kolegy vytvořili nanobiosuperkapacitor, jehož objem je neuvěřitelných 0,001 mm3 čili 1 nl. Zaujímá tedy méně místa než typické zrnko prachu, a přitom dodává pro mikroelektronická zařízení elektřinu o napětí až 1,6 V. /sm/
