Pohony a pohybová ústrojí jsou základem mnoha prostředků a zařízení. Neobejde se bez nich doprava, věda, výroba, energetika, ale ani žádná domácnost. V oblasti pohonů, ložisek a maziv je zároveň skryt velký potenciál snižování energetické spotřeby, ekologické zátěže i růstu efektivity výrobních a dalších procesů. Inovace směřují především do vývoje ekologicky šetrných maziv, dokonalejších povrchů s nižším třením a pohonů s lepší energetickou účinností a efektivnější regulací výkonu. Na optimalizaci spotřeby energie, ekonomiky a ekologických dopadů je však nutné nahlížet nejen v krátkodobém horizontu, jak se dnes žel velmi často činí, ale především v horizontu dlouhodobém. Na což především politici mnohdy zapomínají, i když často až plamenně prosazují takzvanou udržitelnost, cirkulární ekonomiku a ekologii bez zájmu o celkové dopady a celý životní cyklus jimi prosazovaných řešení. (Nic proti těmto snahám, naopak! Ale nelze brát v úvahu jen úzce omezený úhel pohledu.) Ani na elektromobil nelze pohlížet jen jako na dopravní prostředek s nulovými emisemi v místě provozu. Mezi faktory jeho energetické a ekologické stopy musíme započíst vše od těžby surovin před započetím výroby přes výrobu a provoz až po finální likvidaci na konci životního cyklu (včetně veškerých jejich dopadů na životní prostředí, pracovní podmínky a v neposlední řadě i ekonomiku a udržitelnou konkurenceschopnost). A podobě je třeba nahlížet i na stávající i nově vyvíjené technologie v oblasti pohonů, ložisek a mazání. Jejich udržitelnost rovněž ovlivňuje už výběr vstupních surovin i finální likvidace. A v průběhu životního cyklu dnes už i implementace pokročilých technologií pro monitorování a údržbu, jako jsou IoT a AI. Ty umožňují přechod k prediktivním údržbovým strategiím snižujícím náklady na opravy (až o 25—40 %) a zvyšujícím i celkovou spolehlivost zařízení. Potenciál úspor lze dále hledat např. v ekologicky šetrných mazivech a površích, které snižují tření a opotřebení, což vede k nižší spotřebě a k prodloužení životnosti zařízení i samotných maziv. Ta mohou snížit spotřebu energie zařízení klidně o 15—20 % (podle závěrů z loňské konference The Bearing Show konané v Severní Americe), s nástupem nanotechnologií časem i patrně o dost více. Významnou roli hraje také optimalizace výrobních procesů. Ty mohou vést ke snížení spotřeby energie o 10—30 % v závislosti na specifickém průmyslovém odvětví. A jelikož i nejlépe udržované zařízení postupem času zastará a doslouží, je třeba už při jeho návrhu myslet na možnosti smysluplné, ekologické a ekonomicky zvládnutelné recyklace použitých maziv i všech jednotlivých částí pohybových ústrojí, s ohledy na snižování produkce odpadu a snižování potřeby nových surovin. /Ing. Michael Málek, šéfredaktor/
