Nejdelší most v Německu už v plném provozu za vskutku nebývalé náklady: Brána Rujany

Otevření nejdelšího německého mostu letos v polovině října bylo patřičně efektní. Na slavnostní běh se přihlásilo 6000 běžců a další tisíce cyklistů a chodců. Také přišlo mnoho zvědavců z blízkého i dalekého okolí. K nim hovořili politici v čele se spolkovou kancléřkou Merkelovou a vše vyvrcholilo ohňostrojem. Most dlouhý 4,1 km spojil město Strahlsund s ostrovem Rujana. CENA ZA KRÁSU Náklady na realizaci mnohaleté, doslova historické vize, nebyly malé, dosáhly požehnané částky 120 mil. eur (zhruba 3,3 mld. korun). Spolková vláda sáhla hluboko do kapsy. Jistě by bylo možné postavit most levněji, ale prý by nebyl tak elegantní. Ovšem v této souvislosti bychom měli mít na paměti, že zájem o stavbu projevovala horlivě kancléřka Angela Merkelová, která byla do parlamentu zvolena právě za volební okrsky v tomto regionu. „Je to architektonické veledílo umožňující vzrušující pohledy z pevniny na ostrov a naopak,“ prohlásila při slavnostním aktu. A odborníkům i laikům se zdá, že architekt André Keipke z Rostocku měl od počátku šťastnou ruku. „K námořnímu městu jako je Strahlsund patří most připomínající plachtu jachty,“ řekl před časem novinářům. Proto ve finále hrálo roli především estetické hledisko a zvítězil dražší závěsný most před jinými, levnějšími variantami, jako by byl například most obloukový. Přemostění je celkem dlouhé 4,1 km. Nejimpozantnější částí Rügenbrücke je překlenutí úžiny Ziegelgraben mezi Strahlsundem a ostrůvkem Dänholm. V tomto 583 metrů dlouhém úseku jde o zavěšený most, který v délce 330 metrů překlenuje vodní hladinu. Smělá konstrukce je zavěšena na 128 metrů vysokém pylonu, z něhož harfovitě vybíhají ocelová lana. Most se nad hladinou moře klene ve výšce 42 až 50 metrů, takže pod ním mohou podplouvat i velké kontejnerové lodě postavené ve Strahlsundských loděnicích. Celkové přemostění se skládá ze 6 jednotlivých mostů. Každý z nich byl stavěn jinou technikou, z předpjatého betonu, z ocelových svazků nebo z vyztužených komorových nosníků. Ale celkový pohled představuje sourodý celek. Obdivuje se nejen krása mostu, ale i inženýrskotechnické řešení. Například souhra různých stavebních prvků. Poprvé nebyla použita uzavřená lana, ale svazek složený z 34 jednotlivých drátů uložených v obalu odolném vůči klimatickým podmínkám. Podél jízdní dráhy je umístěno 1,5 metru vysoké opláštění, takže auta na mostě jsou chráněna i před silnými větrnými bouřemi. Dílo, které pohltilo 180 000 tun betonu a 22 000 tun oceli, se budovalo tři roky. Výstavba byla velice náročná jak z organizačního, tak z technického hlediska. Byla použita nejmodernější technika, například satelitní navigace. Velkému zájmu se také těšil obrovský plovoucí jeřáb z Rotterdamu vážící 3300 tun, který uzvedne zátěž o hmotnosti až 1200 tun. CENA ZA PLYNULOST DOPRAVY Za pozornost stojí i systém regulace dopravy. Jízdní dráha má tři jízdní pruhy. Prostřední se však používá jen v případě zvýšeného provozu, čili střídavě jednou ve směru tam, jindy opačně. Rozhoduje se o tom v dopravní centrále v Petersdorfu u Malchowa, vzdálené 150 km od mostu, na základě informace z 35 kamer a dalších senzorů umístěných na mostě. Toto zařízení, jež stálo 3 mil. eur, řídí operativně dopravní tok podle hustoty provozu a podle počasí prostřednictvím 17 světelných panelů s dopravními značkami, jež mění i maximální povolenou rychlost. K připojení na dálnici došlo už v roce 2006. Nyní chybí dostavět už jen 20 km na samotném ostrově, a sice do hlavního města Bergenu. Část silnice má být čtyřproudá, část má mít pruh na předjíždění. S výstavbou se však nezačne dřív než koncem příštího roku.V jižní části ostrova se vybudují také mosty pro zvířata, aby mohla přebíhat z jedné strany na druhou. Jeden už stojí u Strahlsundu. Je dřevěný, líbí se a dokonce už získal ocenění. Druhý se plánuje na ostrově u vesnice Samtens. VŠICHNI ŽIJÍ V OČEKÁVÁNÍ Lze jen doufat, že dopravní zácpy už patří minulosti. Nový silniční most má nahradit stařičkou soustavu přemostění, komunikaci Rügendamm, jejíž první úseky pocházejí z roku 1936. Její součástí byl i zvedací most v úseku nad úžinou Ziegelgraben, jenž musel pravidelně ustupovat lodím, což způsobovalo velká zdržení a tvoření dlouhých kolon. Pomalu se tedy realizují dávné vize. Byl to švédský korunní princ generál Bernadotte, který jako první navrhoval přemostit zdejší oblast. Viděl tuto možnost jako reálnou, jež by mu pomohla při návratu jeho vojska od Bitvy národů u Lipska v roce 1813. V roce 1914 chtěla tento plán oprášit Německá říšská dráha. Větší pozornost vzbudil tento plán v roce 1929, kdy zdejší trajekty v létě vyplouvaly až 90krát denně a přepravily celkem 185 000 lidí. Problémem však byl nedostatek financí. Až v roce 1930 se etabloval Spolek na podporu projektu a za 5 let zde vzniklo spojení se železničním a silničním zvedacím mostem. Koncem 2. světové války bylo silně poškozeno, ale brzy opraveno. Důvod jednoduchý – strategický. V 80. letech minulého století však spojení kapacitně nestačilo a NDR uvažovala o modernizaci. Plánovala ji tak dlouho až sama zanikla. V roce 1991 průzkumy ukázaly: staré spojení je natolik zchátralé, že jedinou možností je výstavba zcela nového silničního a železničního mostu. Místní úřady pokládají most na Rujanu (Rügenbrücke) pro rozvoj místní turistiky a hospodářství za zcela zásadní. Skutečná zatěžkávací zkouška však stavební dílo čeká až v létě, kdy se na Rujanu i do Strahlsundu, jenž byl v roce 2002 zapsán na seznam světových kulturních památek UNESCO, sjíždějí turisté ze všech koutů Německa. Jenom na Rujaně ročně stráví dovolenou 1,3 milionu lidí. Také železniční sklápěcí most podél starého silničního mostu bude koncem listopadu nahrazen novostavbou v hodnotě 6 milionů eur. DALŠÍ MOST NA OBZORU Od Rujany se pozornost ekonomů i ekologů obrací k další významné stavbě. S velkými obavami sledují ochránci přírody přípravu projektu mostu mezi ostrovy Fehmarn (Německo) a Lolland (Dánsko). Přes něj by měla směřovat větší část dopravy mezi střední Evropou a Skandinávií. Takový provoz by zřejmě negativně ovlivnil trasu tažných ptáků. Ale německý ministr dopravy, sociální demokrat Wolfgang Tiefensee, po setkání se svým dánským protějškem Flemmingem Hansenem v Berlíně prohlásil: „Domluvili jsme se. Jde o jeden z nejdůležitějších evropských dopravních projektů.“ Náklady se odhadují na 5,6 mld. eur. Z toho připadne na Německo jen 800 mil. eur a na Dánsko 4,8 mld. eur. Most dlouhý 19 kilometrů by měl být hotov do roku 2018. Spojení Kodaně s Hamburkem by se zkrátilo ze současných čtyř a půl hodiny na pouhou hodinu. Sedmiletá výstavba by zajistila práci pro asi 2000 lidí. Přesto většina obyvatel v místech budoucího mostu projekt odmítá. KAREL SEDLÁČEK