19. září
Proč je lenochod pomalý a gepard
rychlý aneb Proč nemůžeme ze
sprintéra udělat vytrvalce. Může
za to přítomnost různých typů
svalových vláken?
RNDr. Tomáš Soukup, DrSc.,
Fyziologický ústav AV ČR
Snahou všech organismů je
přežít v prostředí, kde jsou limitované
zdroje energie. U živočichů
schopných se pohybovat závisí
často jejich přežití na vlastnostech
pohybového aparátu. U obratlovců
se vyvíjí pohybový aparát, tj. svaly
a kostra. Základním modelem je
již pohybový aparát u kopinatce.
Jak se mění u různých tříd obratlovců?
Jak souvisí se schopností
získávat potravu? Proč je lenochod
pomalý a gepard rychlý? V čem se
liší jejich svaly? Kolik druhů svalů
existuje? Kolik je typů svalových
vláken? Jak je řízena souhra pohybového
aparátu? Jak je to s tréninkem
u sportovců? Co se děje se
svaly ve stárnoucím organizmu?
Jak se liší hladký, srdeční a kosterní
sval? Přednáška se pokusí
naznačit možné odpovědi na tyto
a podobné otázky.
9. října
Horizontální přenos genetické
informace
RNDr. Petr Šíma, CSc.,
Mikrobiologický ústav AV ČR
Všechny živé organismy nesou
jedinečnou genetickou informaci,
která je zapsána v jejich DNA,
případně RNA. Předávání genů
mezi organismy se děje dvojím
způsobem. První z nich, přenos
z rodičů na potomky, je označován
jako vertikální a dlouho se
považoval za jediný způsob přenosu
genetické informace. Před
více než sto lety se prokázalo, že
některé organismy v sobě obsahují
ještě jiné organismy s odlišnými
genomy, které se do nich nemohly
dostat od rodičů, ale nějakým způsobem
přímo. Tento druhý způsob
přenosu genetické informace byl
nazván horizontální. Do budoucna
se před biologickými vědami
rýsuje obrovský úkol: objasnit
mechanismy horizontálního
přenosu genetické
informace, což by
mohlo na jedné straně
pomoci při vytváření
nových produktivnějších
odrůd hospodářsky
důležitých
rostlin a živočichů,
na straně druhé vést
k daleko úspěšnější léčbě
nemocí.
11. prosince
Voda v krajině
RNDr. David Pithart, CSc.,
Ústav systémové biologie
a ekologie AV ČR
Scénáře globální klimatické změny
předpovídají pro náš region nárůst
extrémních průtoků (povodně
a sucha) a celkově sušší klima. Stojíme
tedy před úkolem, jak zadržet
na našem území (v krajině) vodu.
Naše krajina však bohužel schopnost
zadržovat vodu do značné
míry ztratila vlivem intenzifikace
zemědělství a vodohospodářských
úprav toků. Jaká opatření zvolit?
Výstavbu nových přehrad, nebo
zadržování vody v půdě a v rozlivech
v nivách? Jaké další celospolečenské
problémy jsou s těmito
strategiemi spojeny? Kvalita
vody, pokles biodiversity, rekreace
a estetická hodnota krajiny, mikroklima:
také jim a jejich vzájemným
souvislostem bude přednáška
věnována.
