Nebojte se japonského trhu JIMTOF – další z významných výstav strojírenské techniky v roce 2008

Ačkoliv zkratka JIMTOF, Mezinárodní výstava japonských výrobců obráběcích a tvářecích strojů a příslušenství, je mezi odborníky známa, netěšila se velkému zájmu zahraničních návštěv. Důvodů bylo hned několik. Naši výrobci se vždy spoléhali spíše na jiné mezinárodní výstavy, jako je například Chicago, EMO, či asijské veletrhy především v Číně, neboť ty nejlepší japonské firmy s globálním působením tam vždy předvádějí své nejlepší a odhalené novinky. Za druhé je tokijský JIMTOF tak trochu otázka japonské pracovní kultury: návštěvníci veletrhu jsou spíše lidé od strojů a jejich mistři a majitelé „jobshopů“, než decisionmakers, jak dnes neohrabaně říkáme, a jednací řečí je japonština. Na druhé straně právě Japonci jsou otevřenější k obchodnímu jednání probíhá-li v jejich prostředí a v rámci jejich zvyklostí a způsobu jednání. A jako poslední argument, který bude v příštích letech hrát větší a větší roli ve větší otevřenosti výstavy vůči zahraničnímu trhu je to, že i slovy současného prezidenta JMTBA (Asociace japonských výrobců obráběcích, tedy s výjimkou tvářecích, strojů) pana Toishiomi Shono: „Asociace si plně uvědomuje, že výrobci podlehli důležitosti japonského trhu pro ně samotné, neboť výkonnost ekonomiky vyžaduje dodávky především na domácí trh, ale uvědomují si, že své globální působení musejí vztáhnout i na výstavu JMITOF. Neboť součástí této přehlídky jsou i odborné konzultace většího okruhu odborníků, a tyto konzultace nabývají na významu, což vede samozřejmě k tomu, aby i naši výrobci otevřeli své názory zahraničním kolegům.“ Jinými slovy, japonští výrobci se rozhodli pojímat napříště JIMTOF více mezinárodně, jako výstavu otevřenou a naznačují, že i zahraniční vystavovatelé a výrobci by měli dostat na japonském trhu větší šanci. Velkorysý projekt výstaviště Najít volné prostory pro projekt výstaviště v tokijské aglomeraci přesycené dopravními tepnami, budovami a továrnami nebylo lehké, ale řešení se našlo. Na konci 60. let jeden ze starostů hlavního města nové éry zanechal pro potomky svoji politickou vizitku v podobě nápadu, využít tokijskou zátoku (bahnité území zanesené odpadky) ke stavbě moderní čtvrti s veřejnými i soukromými budovami velkých korporací. Projekt nazvaný Tokyo Bay vyrostl do neuvěřitelných rozměrů, nabídl městu další desítky čtverečních kilometrů volné plachy a tu velkoryse propojil s městem vyhlídkovou trasou veřejné dráhy Monorail a autobusů. Navíc dal projekt impulz i stavařům silnic, ti propojili obě části města podzemním tunelem, který se spouští pod mořskou hladinu až dále od pobřeží unikátním způsobem, navržením umělého ostrova a velkorysým mostem nazvaným Raibow Bridge, jenž spojuje území Tokyo Bay, dnes pevninu, se středem metropole. Na pobřeží tohoto velkorysého projektu pak umístili architekti výstaviště Big Sight charakterizované čtyřhrannou budovou složenou ze čtyř věží kónického tvaru. K tomuto centru přiléhají prostory výstaviště, dvou souběžných hal umístěných v podzemí a nad nimi obslužné prostory restaurací a jednacích místností. Celkem je k dispozici na 80 000 m2 výstavní plochy plus obslužné prostory o ploše dalších 1700 m2 a další plochy pod otevřeným nebem. Celková plocha výstaviště je 243 418 m2. Zajímavostí je, že prodej výstavní plochy je měřen jednotkou 3x3 m2, zvanou both – tedy stánek. Největší vystavovatelé, jako například Mori Seiki nebo Ymazaki Mazak, obsazují tak 120 m2 maximálně, ale na tato čísla je třeba nasadit japonská měřítka. Obytných ploch, jež nesnesou např. s evropskými srovnání. Obvykle přichází na výstavy JIMTOF kolem 140 000 návštěvníků. Jedním z programů posledních výstav, pořádaných od roku 1962, je učinit strojírenské programy atraktivní pro mládež. Neznamená to pouze vstupné zadarmo pro studenty a mládež, ale především soutěže ručně ovládaných starých soustruhů a dalších zařízení. Táhne především software a elektronika dodávající dnešním obráběcím strojům netušené možnosti. Předchozí výstava v roce 2006, jde tedy o bienále japonské obráběcí techniky, proběhla pod heslem Mono-Zukon, což je japonské slovo znamenající inovaci. Recese se netýkala strojařů Vedení japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA je v hodnocení současné ekonomické situace svých členů velmi opatrné. Vychází především ze současné makroekonomické situace, která nemá ve výhledu žádnou pronikavě pozitivní zprávu. Nejde o recesi, ale o prostou stagnaci Japonska, jehož hospodářství je spojeno velmi těsně s USA. Proto se výrobci obráběcích strojů obrací také stále více na asijské trhy a především na trhy střední a východní Evropy včetně Ruska. Japonce zajímá silně Indie a hovoří o Africe. Už jsou velmi dobře zapsaní v Jihoafrické republice, kde působí hodně jejich krajanů. Stejně jako v Evropě nastal po roce 2002 obrovský vzrůst objednávek obráběcích strojů a techniky až po rekordní čísla roku loňského. V roce 2007 objednávky dosáhly hodnoty 14 mld. USD. Z toho byla skoro polovina pro japonský trh, zbytek na vývoz. I když byly objednávky zpočátku taženy automobilovým průmyslem, směřují dnes spíše do energetiky a leteckého průmyslu. A byly rozděleny na asijský trh z 36,9 %, Evropu s 31 % podílu a na Severní Ameriku zbývalo 28 % podílu. Objednávky v roce 2008 jsou zatím o 1 % vyšší k pololetnímu datu ve srovnání s rokem minulým. Z toho odborníci a výrobci usuzují, že křivka růstu objednávek se po 6 letech poněkud zploští. Vezmeme-li hodnocení dle Gardner Publication, které je pro strojařský svět zásadní, pak ze světové produkce obráběcích strojů v roce 2006 v hodnotě 43,473 mil. USD Japonci dodali stroje v podílu 27 %. Citujme přesná čísla v milionech USD: výroba celkem 13,522.0, třískové stroje 11,899.4, tvářecí 1,622.6, export 6,888.6 a import 799,4. (V ČR 452 - celková výroba v roce 2006 dle Gardner Publication, export 483.5 a import 435.9 mil. USD.) O jaké stroje je zájem Určitě bude zajímavé se podívat, o jaké stroje měli zájem zákazníci japonských výrobců. Vedou jasně obráběcí centra s 36 % podílu, následovány soustruhy s 31 % podílu, a daleko za nimi jsou brousicí stroje s necelými 8 %. Přehledy o zemích určení a naopak importu a zemích původu importu ukáže mnohem více jejich grafické znázornění. Velmi zajímavé je však rozložení zahraničních afilací japonských výrobců, které jasně napovídá o tom, že největší zájem je soustředěn na Čínu a Jižní Koreu, Tchaj-wan a Thajsko, následuje USA a pak teprve Evropa. JIMTO F roku 2008 Letošní přehlídka japonské strojírenské techniky, na níž budou hodně zastoupeny i softwarové firmy dodávající své produkty vynikajícím řídicím systémům tak zvučných jmen jako je Okuma, Mazatrol Ymazaki Mazak, který je jak asi všichni strojaři vědí největším světovým výrobcem obráběcích strojů, a dalším, se bude konat od 30. října do 4. listopadu. Podíváme-li se na průzkumy návštěvnosti, pak zahraniční hosté se zajímají nejvíce o obráběcí stroje, následují právě řídicí systémy a CAD/ CAM systémy, nářadí a měření. Zájem zahraničí se kryje samozřejmě se zájmem návštěvníků domácích s výjimkou tvářecích strojů, které zajímají zahraniční více. I když návštěva JIMTOF, nebo dokonce pořízení vlastní expozice, není levnou záležitostí, odměnou je perfektní servis, včetně dopravního systému a možnost seznámení se s tajemstvími úspěchu japonského inženýrství. Mimochodem, jméno Pramet, jak jsme zmínili už v naší reportáži z roku 2006, je zde známé, přestože je vystaveno neuvěřitelné konkurenci výrobců nástrojů. Není vyloučeno, že tu může být další značka, jež připomene úroveň české strojařiny a exponáty přitom budou, jak tomu bývá, předem prodány. Jan Baltus Tokio, Big Sight