Nezlobte se na mne, leč tuší v téhle zemi jedna rádoby energetická a rádoby manažerská ruka, co dělá druhá…? Umíte aspoň v redakci TT přetlumočit nám (řadovým občanům, klientům energetických firem a zároveň daňovým poplatníkům), proč na jaře oficiálně rušíme tendr na dostavbu dvou temelínských bloků a už v létě začneme spekulovat, zda by na jihočeskou pláň přece jenom nešlo nasoukat aspoň jeden reaktor a druhý pošoupnout do Dukovan? Sobotkova vláda (řečeno slovníkem britských přátel) určitě není můj šálek čaje. Nevolila jsem žádnou z nynějších koaličních stran. To však neznamená, že bych a priori považovala všechny snahy a kroky současné Strakovky už předem za nekvalifikované. Nicméně: jak dospěl nový ministr průmyslu a obchodu k červencové vizi „přece jen dva reaktory“, když jeho vlastní koaliční kabinet teprve „přehodnocuje plány dalšího rozvoje jaderné energetiky v ČR“ a dřív než po Vánocích svůj verdikt nevysloví? Kolem Dukovan jezdíme z Brna k manželově rodině do jižních Čech celá desetiletí. Vím, co jaderná elektrárna přinesla kdysi pozapomenutému Třebíčsku. Přeji tamějším lidem a firmám práci a prosperitu i po další dekády. Jenže: lze technicky, ekonomicky a provozně sladit dosluhující elektrárnu se čtyřmi starými reaktory z 80. let, jež má navíc licenci k chodu jen do roku 2025, s novým 5. reaktorem, který by tam měl vyrůst a začít fungovat nejdříve okolo roku 2035…? Když se bossové ČEZ snažili vysvětlit participujícím firmám i nám občanům, proč ruší mezinárodní tendr na dostavbu Temelína, jedním z klíčových argumentů proti bylo vládní odmítnutí garancí (kulantně řečeno) za „nejistou investici s nejistou návratností“. Že by čas oponou trhl a čísi kouzelná hůlka konala zázraky? Kdo a na základě čeho je s to po třech, čtyřech měsících přesunout citovaný problém z kategorie „červená“ čísla do „černých“? Která kapitálově silná banka nebo investiční skupina se při současném stavu evropské energetiky a vývoje globálních cen za energii tak „pochlapila“? Pokud čeští politici chrlí podobné vize jen pro nalákání nových účastníků do budoucího tendru (stále častěji zaznívají dohady okolo participace jihokorejského KEPCO), je to určitě ta nejlepší argumentační strategie? V naší privátní firmě, která nemá s výrobou energie nic společného, to chodí tak, že abychom si mohli pořídit nějakou novou mašinu nebo vybavení, musíme si na to nejdříve vydělat. Bianco a ve fantastické výši stovek miliard nám nikdo nikdy nedal a nedá nic. Pokud mne Vy, na stránkách TT, či kdokoliv další, hodláte přesvědčit, že u nás panují rovné a spravedlivé tržní poměry, pak (promiňte) – plýtváte časem i papírem. Nebudu horovat po vzoru zelených proti jádru. Aby jaderná energetická vize v této zemi došla naplnění, k tomu je (alespoň podle mého laického názoru) zapotřebí široký celospolečenský konsensus. Absolutní jasno ohledně technických a bezpečnostních kvalit budoucích reaktorů a nikoliv naposledy i pevné a průhledné financování takového díla. Nic z toho v letošním rozpáleném létě nezaznělo, resp. já to nezaregistrovala. Energetických hurá- akcí jsme u nás po roce 1993 zažili spoustu. Nerada bych zažila i nejnovější parafrázi pohádky o hodné a obětavé mámě medvědici: „Tomu dala do talířku, tomu též“. A. K. – Olomouc