Aby se parlamentní a ministerští úředníci zabývali myšlenkami na zateplování objektů uprostřed léta? Žádné novum! Byl a zůstává to technický i energetický evergreen po dlouhé roky. Bohužel, žádné novum ani co do skluzu v legislativním a organizačním zabezpečení příslušných programů. Hromada dotací na zateplování bytových domů, na něž si v Bruselu sáhne i nejposlednější novic v pelotonu členských zemí EU28, je pro naše ouřady opět složitý problém. Pokud jsem dotyčnou cifru v televizním zpravodajství zaregistrovala správně, ČR se (díky jejich liknavosti a neschopnosti) vzdaluje až 60 miliard... Nepochybuji, že ani tentokráte viníci (draze placení z našich daní) vinu nepřiznají. Všecko „odskáče“ opět Brusel a jeho byrokraté. Jenže: v „nepřejícném“ Bruselu nemohli přehlédnout první skončené a další hrozící soudní procesy okolo dotací v českých regionech. Jaký div, že nám (resp. divokým manýrám některých tuzemských kejklířů s dotacemi) už Berlaymont věřit nemůže a nechce. Distribuuje peníze všech evropských daňových poplatníků. Žádné repete dotačních excesů „po česku“ nepřipadá v úvahu. Už-už se „těším“ na zdůvodnění typu: „z objektivních příčin“, „vlivem pokračujícího legislativního procesu“, příp. „jen s dočasným pozastavením plateb“. Pokud si čeští politici a úředníci přáli „zpátky do Evropy“, pak si měli zavčasu uvědomit, že ona Evropa se řídí legislativními normami a striktními prováděcími předpisy. Nerespektovat to, opožďovat se s přejímáním příslušné legislativy – to musí nutně vyústit v jediné: čekat na peníze marně. A nebylo by to ponejprv. Poslouchala jsem nové ministry, kolik a jakých kostlivců v přejatých kabinetech objevili a kolik desítek miliard dotačních prostředků z končící úvodní tranše už do konce letošního roku nevyčerpáme. Bylo a je to tristní. A co tak zásadně nového a přetěžkého po nás Brusel žádá v souvislosti s dotacemi pro zateplování objektů? Zakopaný pes tkví v několikrát odloženém projednání směrnice energetické účinnosti. Mimochodem: prvně ležela na stole v roce 2012… A následně v objasnění, co ČR učiní s další dvojicí bruselských direktiv. Konkrétně: k vybavování bytů a kanceláří individuálními měřiči tepla a k udělení vést povinné kontroly energetických štítků na úrovni SEI. Někoho může napadnout: banality! Nesouhlasím. Osobně to považuji za krok k elementárnímu pořádku, jenž musíme vnést i do energetické a teplárenské sféry. Oprostit se od jánošíkovských technologií měření a účtování spotřeby tepla a v případě štítků přejít od velkých mediálních projevů k praktickým činům. Chápu, že některému „byznysmenovi“ v oboru, jenž dosud vydělává spoustu peněz na měření à la od pangejtu k pangejtu, se to líbit nebude. Jenže: vysvětlujte to v pořádkumilovném Bruselu…! My, voliči, musíme bedlivěji sledovat, jak se naši poslanci a úředníci zhostili úkolů, které na sebe převzali. Aby i ČR vždy a včas disponovala správnou a průhlednou legislativou. V dané cause bych uvítala hezčí termín než – Někdy po silvestru! ČR se zavázala, že do roku 2020 zvýší svou energetickou úspornost o 20 %. To se mj. neobejde bez masivního zateplování stávajících a nově budovaných objektů. A tedy: i bez kupy peněz. Zatím o dotace usilujeme. Pokud je Brusel (naší vinou) předá do jiných metropolí, ostrouháme. A. K. – Plzeň
