Promiňte, proč TT publikuje
články a fotoreportáže na téma
elektromobilita? Jen proto, že se
jedná o technickou hračku pro
chlapy? Anebo pro image hrstky
experimentujících firem?
Pro producenty elektromobilů,
pro obchodní a servisní centra, pro
výrobce, montéry a provozovatele
nezbytné infrastruktury okolo elektrovozidel,
pro dodavatele akumulátorů
to není výlučně inovace. Ale
především byznys. Nejsladší menu
garantují elektromobily energetickým
společnostem. Z postu hlavního
dodavatele „šťávy“ umožní
katapultovat letitý konglomerát
arabských, norských a texaských
ropných šejků.
Mne prostoduché, leč barvité reportáže
z nejrůznějších autosalonů,
na nichž se lepé děvy lehce opírají
o kapotu posledního modelu elektromobilu
nenadchnou. Neoslní mne ani
rádoby vědecké prognózy, kolik elektrovozidel
bude na českých silnících
v roce 2020 či 2025, příp. jakou masu
kilometrů ujedou. V této zemi (a nejenom
v ní) totiž chybí řada základních
(technických, právních, organizačních
aj.) předpokladů, aby se myšlenka
elektrifikace dopravy prosadila
v praxi. Zatím jsme ustrnuli jen u pitoreskních
fotek pár papalášů sunoucích
svá netenisová bříška za volant
nablýskaného elektromobilu, nebo
blahosklonně předávajících klíče
od něj lokálním charitativním, policejním,
či zdravotnickým složkám.
Asi mi namítnete, že všechno nelze
naráz. Že technický vývoj vyžaduje
čas, investice, připravené lidi a instituce.
Nepochybně. Patrně budete argumentovat
koncepcemi FUTUR/E/
MOTION, e-MOBILITY a jak se
všechny projekty energetických společností
ještě jmenují. Fajn! Přesto
se ptám: co konkrétně pro myšlenku
elektromobility až dosud učinila česká
vláda, český parlament a jejich
bruselské, potažmo štrasburské, paralely?
Vidím to jinak: na jedné barikádě
natěšenou technickou veřejnost
a na druhé mocnou lobby vývojařů,
výrobců a prodejců současných
smradlavých vozidel. Na pravém
chodníku zelení požadují čistší
ovzduší, půdu a vody a na levém to
těžaři, prodejci a zpracovatelé ropy
zarputile ignorují.
A kde chybí propracovaný prorůstový
koncept, pevně podepřený odbornou
erudicí, legislativou a bankovním
kapitálem do rozjezdu, tam se
automaticky vytváří pole pro různé
spekulace a úhybné manévry. Namísto
promyšlené elektromobility ve velkém,
která vytlačí ze silnic technicky
i historicky překonanou generaci
vozidel se spalovacími motory, jen
gejzír vizí a polovičatých konceptů:
třeba o „přínosu“ hybridních vozidel,
o omezení elektromobility jen
na městská centra apod. Majitelé
a provozovatelé rafinerií a současných
motoráren, se při jejich čtení
nutně popadají smíchy za břicho.
Kéž by nám poradil nějaký pamětník
nástupu automobilismu
z přelomu XIX. a XX. století. Co
všechno a jak bylo třeba učinit, aby
se kočáry s koňmi odporoučely. Že
by nám něco nového nabídli naši
slovutní vědci? V to už nedoufám.
Stačila by mi maličkost: aby 1. elektromobil
jejich přičiněním ujel po
jednom rychlém nabití minimálně
stejnou vzdálenost jako hltavý vůz
dneška. A ptát bychom se měli i politiků:
jakými organizačními a legislativními
kroky upřednostní čistší
formy dopravy oproti ekologicky
překonaným a omezí tak naši závislost
na energetických zdrojích zvenčí?
A taky by mě zajímalo, proč bankéři
nepodpoří společensky potřebný
projekt elektromobility na rozdíl
od různých montoven zastaralých
křápů se spalovacími motory?
E. M. - Třebíč
