Vydatné červnové deště opět zahltily tisíce hektarů lesní i zemědělské půdy. Obří povodňové vlny narušily chod stovek obcí a měst. Ničivé dopady živlů zasáhly do života tisíců rodin. S hlubokou účastí jsme doma sledovali hrdinství lidí, kteří čelili velké vodě a obdivovali nasazení místní exekutivy i hasičských, armádních a policejních sil v zasažených regionech. Jsem emeritní učitel matematiky a fyziky. Leccos pamatuji. Třeba: když se finišovalo s výstavbou tzv. vltavské kaskády. Jednou z hlavních pohnutek ke zrodu tohoto velkého vodního a energetického díla byl úkol chránit lidi před přívaly povodňové vody. Když si onu skvělou inženýrskou ideu promítnu do reality srpna 2002 i nynějšího června, nutně mne napadá, zda a proč se neuplatnilo lépe. Aby proudy vody řítící se z přehrad posloužily v televizním zpravodajství leda jako působivá vizuální kulisa? Rád počítám. Takže jsem sáhl po kalkulačce a shrnul si základní fakta od Šumavy jen k metropoli. Zkuste to se mnou: Lipno I a Lipno II mají projektovanou kapacitu 307 685 000 m3. Hněvkovice 21 000 000 m3. Orlík 720 000 000 m3. Kamýk 12 800 000 m3. Slapy 270 000 000 m3. Štěchovice 11 200 000 m3 a Vrané 11 100 000 m3. Dohromady (ať počítám, jak počítám): 1 353 785 000 m3. Hydrometeorologové časem zdokumentují, kolik vody za ony bezútěšné červnové dny a noci na nás spadlo z temné oblohy přesně. Já použil kulatou (už beztak obří) cifru 1000 m3 za 1 s. Za den to činilo 86 400 000 m3. Za nejhrozivější 2. červnový týden 604 800 000 m3. Pokud by byly citované přehrady před začátkem povodní vypuštěny alespoň na polovinu (cca na 676 892 500 m3), pak by podle mého zprůměrovaného výpočtu nepřetekly a prázdným korytem Vltavy by se na Mělník, Ústí a Děčín valily pouze místní řeky a potoky od Prahy na sever. Škody by byly jen minimální… Vím, do operací s vodou, resp. s přehradami, vstupuje řada faktorů. Kritici můj výpočet patrně označí za akademický a třeba jej i odmítnou. Nicméně, zaregistrovali jste aspoň vy, v Technickém týdeníku, jak jsme přezíravě a pro nás všechny špatně v tomto století ignorovali už dvakrát geniální odkaz starých inženýrů a práci tisíců stavbařů z půle 20. století? Vltavská kaskáda měla a má lidem pomáhat. Samozřejmě, dokáže souběžně vyrobit i nepřehlédnutelná kvanta elektřiny. A tu lze draho prodat. Jak doma, tak na export. Co myslíte: převýší ekonomický prospěch jedné fi rmy povodňové ztráty půlky republiky? Postaví se konkrétní původce bezútěšně zaplavených oblastí podél Vltavy před lidi a chlapsky přizná vinu? Bude volán k odpovědnosti nějaký konkrétní subjekt odpovědný za popisované bědy? Mladí redaktoři z televizí budou nepochybně aspirovat na novinářské metály za svá emotivní povodňová zpravodajství a publicistiku. Podle mne: neprávem. Nedokázali rozpoznat technickou podstatu problému. Pominuli bazální fakta a nevložili je do objektivních souvislostí. Neinformovali nás komplexně. Mne (a patrně 10 mil. dalších lidí v této zemi) teď už zajímá jediné: kolik přesně zaplatíme za nejnovější neúctu k vltavské kaskádě. E. K. – Praha
