Rád bych na začátku zdůraznil: fandím ČEZ. Věřím, že všechny balkánské lapálie, o nichž se nyní tolik mluví, zvládne se ctí. A snad si z nich vyvodí správné poučení i naše politická garnitura. Pro realizaci nové SEK doma, i pro jednání o dalším vývoji evropského energetického trhu v Bruselu. Dříve než se energetické magistrály zhroutí vlivem zelených direktiv, permanentního zdražování proudu, povolenkové schizofrenie, nejrůznějších daní a subvencí. To bylo mediální slávy! To bylo oslavných ód, jací jsou ti Češi energetičtí kabrňáci! Termíny sjednocená Evropa a jednotný energetický trh reklamní agentury skloňovaly snad v každém pádu, které čeština zná! Ejhle… leccos se začíná vybarvovat jinak. „Perspektivní“ balkánský i ještě větší a ještě perspektivnější celoevropský energetický trh (zdá se) stůňou… Nakoukl jsem na webové stránky našeho národního energetického giganta. Konkrétně na kapitolu Zahraniční majetkové účasti. Oči kloužou z řádku na řádek, soupiska států (členů i nečlenů EU27), v nichž je ČEZ jakkoliv zainteresován, je vpravdě impozantní. Chybí jen maličkost: „Výčet našich problémů na Balkáně“. Začít by se mohlo třeba v Bosně a Hercegovině. V roce 2007 tam ČEZ podepsal dohodu o vytvoření společného podniku pro energetický projekt za 1,4 mld. eur (bratru: 39 mld. Kč). Hodlal zmodernizovat elektrárnu Gacko I, postavit novou Gacko II a rozšířit těžbu v nedalekém uhelném dole. Jenže: o dva roky později utrum a ČEZ podával návrh na arbitráž proti partnerům v projektu. Moc by mne zajímalo, jak pořídil. Anebo: jak v roce 2009 tentýž ČEZ získal většinový podíl v albánském distributorovi elektřiny. Na sklonku loňského roku se však společnost CEZ Shpërndarje ocitla ve sporu s albánskými institucemi. Jsem dobře informován, že ji v Tiraně mj. obviňují ze škod za cca 1 mld. USD? Nu, a problém nejčerstvější: letošní únorové Bulharsko. Davy nespokojených klientů v ulicích, kabinet v demisi a tamější distribuční společnosti ČEZ Bulgaria po pokutě od bulharských úřadů za údajné prohřešky proti zadávání veřejných zakázek nyní energetický regulátor DKEVR hrozí odebráním licence. Jak si to mám já, řadový občan, daňový poplatník a také odběratel energie, jež se vyrábí na zdrojích ČEZ, vyložit? Balkánské „spiknutí“ proti českému energetickému garantovi? Malá znalost složitých faktů a vazeb na balkánských odbytištích? Jak ČEZ dokáže vrátit zpátky všechny vynaložené prostředky a vrhnout je do modernizace a ekologizace domácích zdrojů energie? Na Balkáně jsem byl v poslední době několikrát. Poučovat o tamějším chápání evropské sounáležitosti, kooperační legislativy nebo o platební morálce některých tamějších podniků určitě nepotřebuji. Naštěstí, moje firma všechna rizika a úskalí rozpoznala včas. Proč to nedokázal ČEZ? Anebo je problém složitější? Domysleli politici v Praze i v Bruselu všechna technická a sociální specifika v energetickém byznysu? Jak na balkánském trhu, tak v celoevropském rámci. Kupříkladu divoký odklon Německa a jeho antijaderných spojenců od rozvoje jaderné energetiky po událostech ve Fukušimě máme stále na očích. Stejně jako dlouhodobě neřešené přetoky tzv. zelené energie ze severu Německa do Bavorska přes přetížené české a polské sítě atd., atd. Ale jak jsem řekl na začátku, já ČEZ fandím. Proto jsem přesvědčen, že v budoucnu bude své aktivity v zahraničí zvažovat jen smysluplně.
