Pozoruhodné nástěnné vypínače
a zásuvky pro koncern ABB jsou příkladem
designu budovaného „from
inside out“, jak se tento způsob nazývá.
V takovém případě inovativní
myšlenka mění celkový koncept, nový
konstrukční princip, implementace
doplňkové funkce či jiný motiv,
který rozvíjí podstatu výrobku, namnoze
určí i jeho vnější tvarování.
Design pak může být značným přínosem
k dalšímu vývoji produktu,
přinést úsporu, zajistit nezaměnitelnost
s konkurenčními výrobky a tak
znesnadnit kopírování.
Návrh nových nástěnných vypínačů
a zásuvek pro nadnárodní koncern
ABB Elektro Praga Jablonec představovaly
v roce 1999 pro pražské designérské
studio Divan Design jednu
z prvních velkých zakázek. Přestože
vypínač je malá a levná věc, jednalo se
o významnou zakázku, protože příprava
výroby se v tomto případě pohybuje
kolem 50 mil. korun.
„Začali jsme sbírat informace, dělat
rozsáhlé rešerše, abychom vůbec pochopili,
jaký výrobek se od nás žádá.
Na trhu existuje nepřeberné množství
vypínačů a bylo tedy velmi těžké přijít
s něčím novým. Najít nový tvar nebo
nápad bylo těžší než u jiných výrobků.
Hledali jsme nějaký problém, jehož
řešením bychom mohli vypínače pro
koncern ABB odlišit a zároveň vylepšit.
Zjistili jsme, že k výrobě různých
vícenásobných rámečků je zapotřebí
specifické formy, jejíž cena se pohybuje
v řádu statisíců korun. Tam někde
vznikla myšlenka, zda by nebylo výhodnější
vyvinout stavebnicový systém.
Pak by bylo možné sestavit více
rámečků vedle sebe, aniž by muselo
vznikat několik různých forem“, vzpomíná
autor návrhu designér Ivan Dlabač.
Zbývalo přijít na princip, který by
umožnil efektivně a elegantně propojit
nástěnné vypínače nebo zásuvky. Ivan
Dlabač vytvořil komponent, kterým je
možné jednotlivé vypínače a zásuvky
a strojky, které se do tohoto malého
formátu musí vejít, spojit do jediného
celku. Celý koncept dotáhli k dokonalosti
konstruktéři firmy ABB.
Revoluční inovace spočívala v ušetření
nákladů na přípravu výroby, především
pak výdajů na výrobu nových forem
pro jednotlivé vícenásobné rámečky
vypínačů a zásuvek. Díky bočnímu
propojovacímu dílu, který lze snadno
vyměnit, bylo také možné navrhnout
dvě samostatné různě esteticky ztvárněné
řady výrobků Time a Element.
Díky tomuto stavebnicovému systému
lze snadno spojit zásuvky a vypínače
s téměř padesáti různými mechanismy
a funkcemi. Obě řady se pyšní nejširším
osazením funkcí v celé produkci firmy.
Chytré řešení v zásadě určilo tvar
výrobku a také ho výrazně odlišilo
od konkurenční produkce a ztížilo tak
jeho kopírování. Patentování stavebnicového
systému pak zajistilo právní
ochranu výjimečného designu. Firmě
přinesla spolupráce s profesionálním
designérským studiem nečekané benefity.
Ušetřila většinu výdajů spojených
s přípravou výroby nových výrobků
a nový princip, který později využila
a využívá i v další produkci. Nutno říci,
že zadavatel ani neočekával takovou
míru inovace a zefektivnění, které nový
design přinesl.
Při schvalování vznikla paradoxní
situace; zadavatel byl příjemně překvapen
a zároveň zaskočen, že s takovým
zlepšovákem nepřišli firemní konstruktéři,
ale externí designér, od kterého
očekával pouhé tvarování. Bohužel
tato první spolupráce studia Divan
s koncernem ABB byla i přes klientovu
spokojenost zároveň tou poslední. Před
kooperací s renomovaným designérským
studiem s dlouhou praxí volí
ABB raději jinou cestu. I tak veliká firma
raději vypisuje studentské soutěže
na návrhy nových výrobků, než by zakázku
zadala profesionálovi a jeho práci
patřičně ohodnotila. Ze studentských
soutěží vyšlé nápady, které získá za pár
tisíc, zkombinují firemní konstruktéři
a z tohoto slepence vytvoří nový produkt.
Nikdo netvrdí, že nápady studentů
(bez zkušenosti s realitou výroby)
nemají svou hodnotu – mají a mnohdy
i větší než jakou za ně vypisovatel
soutěže platí. Nemohou ale konkurovat
návrhu profesionála, jenž dokáže splnit
všechny nároky trhu. Firma, která
má miliardové zisky, raději ušetří pár
tisíc na práci designéra, aby o to více
vydala na vývoj produktu a přípravu
výroby. To je zcela nelogický příklad
neefektivního šetření. Výrobek, který
takto vzniká, má jen omezenou šanci
na úspěch.
Řady Time a Element vznikly ze
systematického hledání mezery v trhu
na základě podrobné analýzy. Designér
přišel s inovativním systémovým
řešením, které přineslo mnoho zlepšení
a výraznou úsporu při výrobě. Design
v tomto případě spočíval v principu,
nikoli ve tvaru – navrhováním „zevnitř
směrem ven“. Právě to jej činí výjimečným
a komerčně úspěšným. Toho
však nelze dosáhnout jinak než systematickou
a soustředěnou prací designéra.
A za tu se platí. /msk/
Foto: Divan Design