Černou můrou všech energetiků, politiků,
ale i obyvatel průmyslově rozvinutých
zemí je nebezpečí případného
blackoutu. Po výpadku elektřiny velice
rychle nastupuje chaos. Už po pár hodinách
nejde prakticky nic. Přestane
fungovat průmysl, kolejová doprava,
internet, pevné i mobilní sítě. Brzy je
následují dodávky vody, čerpací stanice
pohonných hmot. Zastaví se vozy policie
a hasičů, vyčerpají se záložní zdroje pro
provoz úředních komunikačních sítí.
„Veřejný pořádek a bezpečnost
jsou v ohrožení,“ konstatuje plukovník
rakouské armády Udo Ladinig
ve zprávě, kterou si objednalo dolnorakouské
vojenské velení. Shoduje se
v tom i s nedávnou analýzou dopadů
blackoutu na společnost, jak je nastínil
šéf pražské společnosti T-Soft Jaroslav
Pejčoch:
„Pokud taková situace netrvá déle než
24 h, po odeznění zůstávají zachovány
funkce uspokojující základní fyziologické
potřeby, potřebu bezpečí a zachovávající
sounáležitost ve společnosti. Déletrvající
narušení dodávek způsobí sociální
nepokoje, které neviditelná ruka trhu neřeší.
Pokud mimořádná situace trvá déle
než 5 dní, nastává dezintegrace společnosti.
Vláda vyhlašuje výjimečný stav.“
Národohospodářské ztráty případného
24hodinového blackoutu v Rakousku
vyčíslili analytici Energetického ústavu
linecké Univerzity Jana Keplera na 875
mil. eur. Heinz Haupa, technický ředitel
společnosti Austrian Power Grid (AGP),
která provozuje 95 procent rakouských
přenosových sítí, však nevěří, že by se
dodávky obnovily okamžitě po 24 hodinách:
„Návrat do normálu může trvat
i celý týden.“
HROZBA PRO ČR?
Eventuálními výpadky v zásobování
energií a palivy je ohrožena každá průmyslově
rozvinutá země, tedy i ČR. Řada
států disponuje ucelenými projekty
jak jim zabránit a pokud už nastanou, jak
jejich dopady eliminovat.
U nás pilotní projekt ochrany proti
blackoutu RESPO naposledy prezentovala
společnost T-soft v Českých Budějovicich.
Při ztrátě dodávky elektřiny
z přenosové soustavy se dokáže distribuční
síť udržet v ostrovním provozu zásobovaném
z místních zdrojů (především
tepláren) po celou nezbytně potřebnou
dobu, než se obnoví provoz přenosové
sítě. Na postiženém území tak lze zachovat
provoz vybraných podniků a služeb
(především kritické infrastruktury), ale
i základních spotřebičů v domácnostech,
které by se jinak ponořily do tmy, informoval
T-soft.
Určité zkušenosti u nás máme s tzv.
grayoutem. Nastal po 1. lednu 1979, kdy
zamrzly uhelné doly. Po omezení velkoodběratelů
bylo ohroženo 15 milionů
obyvatel státu. Grayout nastal rovněž
24. července 2006, kdy se část sítě ocitla
v ostrovním režimu a ohroženo bylo
10 mil. občanů. /ag/
