Prvního října 1958 zahájil svou činnost Národní úřad pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration – NASA), který vznikl jako americká odpověď na první sovětské družice. Na své narozeniny byla slavná instituce zcela ochromena kvůli neshodám amerických politiků.
JAK TO ZAČALO Když Sověti vypustili 4. října 1957 družici Sputnik, překvapili celý svět. Do té doby si nikdo neuměl představit, že by v mnoha směrech zaostalá země dokázala podobný technický „zázrak“. Navíc tím SSSR demonst roval svoji převahu v raketových nosičích, které mohou nosit nejen družice, ale i atomové bomby. Sputnik byl ovocem především vojenského programu. Spojené státy tak stály před zcela novým nebezpečím, o kterém se mnoho nevědělo, a o to bylo asi děsivější. Nebylo jasné, kolik raket protivník má, a zda je má už opravdu osázené jadernými zbraněmi. V USA se samozřejmě Sputnik stal rychle politickou záležitostí. Opozice se pustila do tvrdé kritiky prezidenta Dwighta Eisenhowera. Tehdejší vůdce demokratické většiny Lyndon Johnson vytvořil podkomisi, která se pustila do debaty o „raketové propasti“ rozevírající se mezi USA a SSSR. Ve skutečnosti situace nebyla zdaleka tak beznadějná, Rusové žádné rakety neměli a americká strategická pozice nebyla zatím ohrožena. Ale bylo jasné, že dlouhodobě je situace neudržitelná a Spojené státy s největší pravděpodobností skutečně zaspaly.
JAK ODSTAVIT GENERÁLY Uvědomoval si to i Eisenhower, byť navenek jinak zachovával kamennou tvář. Dokonce mluvil o sovětské družici jako o „kusu železa“, prý nic nezměnil a vůbec není zajímavý. V zákulisí se ovšem začalo zbrojit. Prezident urgoval vypuštění první americké družice Vanguard, jíž chystali v Námořní výzkumné laboratoři ( její start v roce 1957 se nakonec nepovedl), zajímal se o stav příprav špionážních družic a dokonce jmenoval 6členný výbor, jenž měl po případné likvidaci administrativy sovětským raketovým útokem převzít vládu nad Zemí. V Bílém domě se vzápětí po vypuštění Sputniku také usídlili noví vědečtí poradci, měli vedení státu umožnit lépe rozumět vědeckotechnickému vývoji v nových oblastech a určovat priority. Právě vědečtí poradci, především rektor Massachusettského technického institutu James R. Killian, nakonec sehráli klíčovou roli v založení NASA. Pomohli přesvědčit prezidenta, že monopol Pentagonu, tedy vojáků, na vesmír je neudržitelný a škodí pokroku v této oblasti. Někteří vojáci měli samozřejmě jiný názor, ale nakonec převládl zdravý postoj, že pouze vojenský výzkum v oblasti je nemožný. Pod jakou hlavičkou by měl ovšem civilní výzkum probíhat? Uvažovalo se o různých řešeních, včetně posílení pravomocí Komise pro atomovou energii, ale v konečném návrhu prezidentových poradců se objevil návrh, že by civilní kosmickou činnost měl převzít Národní poradní výbor pro letectví (NACA), samozřejmě po svém posílení a řadě změn. NACA vznikla v roce 1915 pro výzkum v letectví a v době svého přerodu na NASA to už byla rozsáhlá organizace, která zaměstnávala zhruba 8000 lidí a měla rozpočet v dnešní měně zhruba půl miliardy dolarů (tehdy se výzkum dělal ještě levněji, dnes je rozpočet NASA zhruba přes 18 miliard dolarů). Proces byl samozřejmě složitější než jen změna písmena. Zákon o „proměně“ prošel schvalovacím procesem v létě 1958 (prezident ho svým podpisem změnil z návrhu v zákon 29. července). Agentura se pod novou hlavičkou pustila do práce 1. října 1958. NASA rychle nabírala lidi i celé ústavy a střediska, například dnes slavnou Laboratoř proudového pohonu (JPL) v kalifornské Pasadeně, která byla původně součástí Kalifornské polytechniky. V současnosti má NASA přes 18 000 zaměstnanců a roční rozpočet dosahuje téměř 18 miliard dolarů. Pětapadesáté výročí oslavila poněkud nedůstojně - nepřístupnými webovými stránkami, uzavřením expozicí a omezením všech jiných než nezbytných aktivit kromě těch nezbytně nutných k udržení stávajících projektů. Za všechno může fakt, že Spojené státy vstoupily do rozpočtového provizoria.
ZE ZEMĚ NA MĚSÍC A DÁL Za 55 let má NASA na svém kontě notnou dávku úspěchů. Tím prvním samozřejmě bylo snížení prvotního sovětského náskoku v dobývání vesmíru vypuštěním prvních amerických družic, a pak i prvního amerického kosmonauta. Pak přišla éra největšího úspěchu: jde o lety k Měsíci. To byla zlatá éra nejen z hlediska prestiže, ale také rozpočtu agentury. I když na americké vítězství v závodu o Měsíc měly vliv také ruské chyby, NASA tehdy předvedla i na dnešní poměry úctyhodný výkon. Ne, že by se v NASA omyly nestávaly. Hlavně spěch stál 27. ledna 1967 ještě na Zemi život tříčlennou posádku lodi Apollo 1. Přelom ledna a února je shodou náhod v kalendář i pilotovaných kosmických letů NASA vůbec smutným údobím. Kromě neštěstí Apolla 1 na přelomu těchto měsíců došlo k tragedii raketoplánů Challenger (28. ledna1986) a také pádu Columbie (1. února 2003). Ale při výročí se má připomínat především to dobré. I proto, že NASA dnes nemá zdaleka takový rozpočet jako v dobách letů na Měsíc, nedávné úspěchy bývají spíše robotizované (a možná i proto se k nim lidé hůře získávají a veřejná podpora výzkumu vesmíru spíše klesá než stoupá, ale to je na jinou diskusi). Letos se například potvrdi lo (snad už definitivně), že právě NASA vyslala také do vesmíru jediný objekt, k terý opust il hel iosféru - tedy oblast magnetického „štítu“ našeho Slunce - sondu Voyager 1. Zhruba rok trvalo, než se odborníci mezi sebou shodli, zda už je opravdu sonda „za hranicí“, a le tentokrát prý už jejich rozhodnutí platí. Na Marsu se zdatně činí vozítko Curiosity, následník úspěšné dvojice nezlomných miniroverů Opportunity a Spirit (druhý dnes už na definitivním odpočinku). I když údajný „revoluční objev“, který loni v prosinci vzbudil řadu spekulací, spíše jen tiše vyšuměl, stroj stále přináší celou řadu důležitých údajů. Budoucí směřování NASA je dnes tak trochu ve hvězdách, protože kosmický výzkum je na vedlejší koleji. Realizace velkých plánů na návrat na Měsíc a lidského letu k Marsu zatím za zářivými vizemi pokulhává, ale to se může změnit. I proto přejeme NASA alespoň ještě jednou tolik stejně úspěšných roků. A ať to příští kulaté výročí nic nepokazí. /jj/