Usnesením vlády ČR č. 422 ze dne 14. června 2023 bylo schváleno poslední platné znění Národní politiky kvality ČR pro roky 2023—2030, které má oproti předcházejícím zněním odlišnou skladbu kapitol a změněnou celkovou strukturu.
První Národní politika kvality ČR (NPK ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 458 10. května 2000 pod názvem Národní politika podpory jakosti České republiky. Jejím vytvořením a naformulováním byla pověřena Rada pro jakost ČR, nyní Rada kvality ČR, poradní a iniciační orgán vlády České republiky, zřízený vládou při Ministerstvu průmyslu a obchodu. V průběhu let byla NPK ČR několikrát podle potřeby aktualizována. Aktuální Národní politiku kvality České republiky je možno shrnout do dvou zásad:
1. „Národní politika kvality České republiky vyjadřuje záměry a zaměření vlády České republiky ve vztahu ke kvalitě, podporuje a propaguje zlepšování kvality života občanů, udržitelnost a konkurenceschopnost České republiky.“
2. „Posláním NPK ČR je iniciovat plánovanou realizaci aktivit, které pomohou formovat a usměrňovat kvalitu prostředí a činností v jednotlivých oblastech života v České republice, kvalitu, resp. excelenci organizací v ČR tak, aby byly splněny potřeby a očekávání obyvatel ČR. Pomáhá spoluvytvářet prostředí, ve kterém je kvalita trvalou součástí všech oblastí života celé společnosti i občanů.“ Rád bych zdůraznil, že NPK ČR je výsledkem postupné kolektivní spolupráce. Na jejím zpracování se podíleli jak členové Rady, tak členové odborných sekcí Rady, zástupci ministerstev, ústředních správních a samosprávných úřadů i zástupci nevládních organizací.
Odlišnosti oproti předchozím verzím
Aktuální NPK ČR je odlišná zejména ve svém celkovém pojetí, nesnaží se vytvářet ani neobsahuje žádné vize nebo konkrétní strategické cíle kvality, jako tomu bylo u politik předcházejících. Je tak věrnější svému účelu systematicky regulovat a kultivovat prostředí kvality v ČR, ne vytvářet konkrétní strategie k uplatňování v některé oblasti našeho života. Také je více věrná zvolenému termínu „politika“, tzn. je souborem komplexních záměrů kvality a závazků ke kvalitě, které jsou založeny na konsenzu mezi zainteresovanými stranami. Naformulování ucelených vizí a strategií pro dané oblasti a obory, resp. zpracování příslušných strategických dokumentů, které obsahují i problematiku kvality, zůstává v kompetenci určených ministerstev nebo jiných poradních orgánů vlády ČR. NPK ČR se zabývá přednostně podstatou a znaky kvality v určených oblastech. Snahou všech spolupracovníků bylo v jednotlivých záměrech kvality podchytit všechny jim známé potřeby a očekávání, zadávající charakteristické znaky, vlastnosti kvality daných oblastí života, o kterých mají, podle jejich předmětu, ucelené informace nebo využívají informace od příslušných zainteresovaných partnerů. Zde je třeba si připomenout, že právě kvalita výrobků nebo služeb je základním znakem konkurenceschopnosti organizace, která je produkuje nebo poskytuje. Hlavním cílem NPK ČR je proto usměrňovat strategii a chování organizací v ČR z pohledu kvality.
Odpovědnost a udržitelnost
Další částečnou změnou vyvolanou organizacemi aplikovanými moderními přístupy k řešení jejich systémů řízení je, že se NPK ČR více soustředí na řešení perspektivy trvale udržitelného růstu organizací. Společenská odpovědnost a udržitelnost představují v rámci NPK ČR významnou, ke kvalitě přiřazenou charakteristiku, jež dotváří prostředí organizací. Při řešení rozvoje organizací proto preferuje systémový, integrovaný přístup, jehož základem je aplikace formalizovaného systému managementu kvality doplněného o témata společenské odpovědnosti, implementovaného s cílem vytvářet udržitelnou hodnotu. NPK také vede organizace ke kreativnímu chování, založenému na důsledném využívání infrastruktury kvality ke zvyšování kvality výrobků a služeb. Podněcuje hledání nových, inovativních řešení, jež přinesou zásadní zvýšení přidané hodnoty pro všechny zainteresované strany. Není náhoda, že pro koncepci a konečnou strukturu NPK ČR byly inspirací mezinárodně uznávané systémy managementu kvality a kriteriální Model EFQM, jenž je podkladem k hodnocení Národních cen kvality ČR, a dále např. 17 cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs), jejichž uplatňování je hodnoceno v rámci Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj. V obou případech je hodnocena úroveň vyspělosti systémů managementu organizací. Oproti tomu je součástí NPK ČR i Národní program Česká kvalita, který mj. hodnotí kvalitu výrobků a služeb. Záměrem je zviditelnění důvěryhodných a nezávislých značek Česká kvalita a ochrana spotřebitele.
Struktura NPK ČR
NPK ČR vychází z jednotného rámce tvořeného příslušnými strategiemi, politikami a právními předpisy Evropské unie a České republiky. Je strukturovaná do několika částí. První část tvoří 12 komplexních (průřezových) záměrů kvality, které vytvářejí rámec pro záměry kvality jednotlivých oblastí života v České republice. Druhá část je tvořena záměry kvality v Radou kvality zvolených 16 oblastech života ČR, jež jsou většinou shodné s tzv. úseky státní správy. Třetí část tvoří volné kapitoly: Rada kvality ČR, Národní infrastruktura kvality, Společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj, Národní program Česká kvalita a Národní ceny ČR, jež doplňují a propojují celkový kontext NPK ČR. V příloze jsou potom uvedeny nejpodstatnější s oblastmi NPK ČR související politiky, koncepční a strategické dokumenty schválené v ČR, které obsahují souhrnné informace o záměrech, cílech a požadavcích na konkrétní oblast NPK. NPK ČR chápe rozvoj kvality života jako proces změn, v němž se vy-užívané zdroje, výchova a vzdělávání, orientace investičního a technického rozvoje, jakož i vzájemné chování státních institucí, soukromých organizací a občanů, uvádí do souladu se současnými i budoucími potřebami společnosti v České republice. Uchopení a zhmotnění právě této filozofie provázelo spolupráci všech přispěvatelů. Výsledkem kolektivní práce je dokument, který jako celek reprezentuje všemi zúčastněnými konsenzuálně schválený přístup k usměrňování kvality v České republice, a je zároveň v souladu se směřováním kvality v jednotlivých oblastech, které jsou v působnosti ústředních orgánů státní správy. /Štěpán Kmoníček/