Bakterie redukující sírany (SRB — sulfate-reducing bacteria) a anaerobní bakterie jsou již dlouho považovány za hlavní příčinu korozního selhávání kovových materiálů. Boj proti nim je ale svízelný. V rámci nanotechnologií se v podobných případech používají antibakteriální nanozymy. Ty ale obvykle spoléhají na produkci reaktivních forem kyslíku, což brání jejich využití v anoxických prostředích. V anaerobním prostředí bez kyslíku mají takové postupy pochopitelně problém. Čínský tým, který vedl Čang Tun z Institute of Oceanology of the Chinese Academy of Sciences (IOCAS), používá pro sterilizaci v anaerobním prostředí materiál založený na nanoplátcích sulfidu molybdeničitého (MoS2), aktivovaných hydrogenperoxosíranem. Jde o rychle působící a efektivní systém, který současně využívá fyzické poškození bakterií a chemickou oxidaci. Záporně nabitá síra z molekul sulfidu molybdeničitého může snadno vázat hydrofilní konce molekul lipidů na buněčné membráně bakterií. Hrany nanoplátků poté fungují jako ostří nože, které se „prořízne“ membránou bakterie. Badatelé zároveň zjistili, že zmíněné nanoplátky mohou katalyzovat reakci mezi hydrogenperoxosíranem a vodou. Tím vznikají látky, které neustále oxidují lipidy v blízkosti nanoplátků, čímž obnovují jejich „ostří“. Nakonec dojde ke zničení zasažené bakterie. Jak zmiňují tvůrci nové metody, souhra fyzického poškození a chemické oxidace zajistí rychlou a spolehlivou sterilizaci v situaci, kdy není přítomen žádný volně dostupný kyslík. Podle Čanga to otevírá cestu k novým účinným strategiím dezinfekce v anaerobním prostředí, například pokud jde o zmíněnou bakteriálně podmíněnou korozi. /sm/
