Vědci japonské University of Fukui vyvinuli důmyslný postup, který umožňuje pomocí nanovláken uspořádaných ve vysoké hustotě a napodobujících prostředí uvnitř mozku chytat migrující buňky nádoru mozku, a tím bránit šíření nádoru. Nádory mozku náležejí k těm, které jsou velmi nebezpečné, a jejichž léčba je přitom velice svízelná. Příkladem vysoce invazivního nádoru mozku je takzvaný glioblastoma multiforme (GBM), který se často šíří pomocí migrace buněk nádoru. Nádor přitom roste tak rychle a šíří se tak intenzivně, že je obtížné ho odstranit klasickými metodami. Účinnou alternativní strategií léčby by mohlo být lapání a odstraňování migrujících buněk tohoto nádoru. Výzkum japonské University of Fukui už dříve objasnil, že migrující buňky, ať už zdravé, či nádorové, se do značné míry řídí uspořádáním a orientací mimobuněčné hmoty. Tu tvoří vláknité struktury, které obklopují buňky a tkáně. Kdybychom vytvořili podobné syntetické struktury, mohli bychom s jejich pomocí ovlivňovat migraci buněk, v tomto případě buněk nádoru. Vedoucí výzkumu Satoshi Fujita a jeho kolegové proto vytvořili materiál z nanovláken, který připomíná mimobuněčnou hmotu v mozku. Experimenty s nanovlákny uspořádanými v různé hustotě ukázaly, že hustě uspořádaná nanovlákna dovedou polapit většinu migrujících buněk, a tím úspěšně omezovat jejich pohyb tkáněmi. Když jsou naopak vlákna uspořádaná s nízkou hustotou, mají na pohyb buněk opačný vliv. Dochází ke stimulaci jejich migrace. V budoucnu bude možné materiály z nanovláken uspořádaných v různé hustotě využívat nejen ve výzkumu a léčbě mozkových nádorů, ale také v regenerativní medicíně nebo při produkci biologických látek. /sm/
