Odborníci australské University of Sydney vyvinuli nový proces 2D tisku kapalným kovem, který otevírá cesty pro výrobu pokročilé a energeticky úsporné elektroniky. V době, kdy ve světě roste poptávka po paměťových zařízeních, přicházejí australští vědci s řešením 2D tisku kapalným kovem, který uspoří značné množství energie na jejich výrobu i používání. Jak uvedl vedoucí výzkumu Mohammad Ghasemian, pro vývoj levnějších zařízení při nižší spotřebě energie bylo zásadní snížit teplotu, která je u obvyklých procesů daná bodem tavení zirkonia (1 852 °C) a hafnia (2 227 °C) [hafnium- zirkonium oxid je dobře známý feroelektrický materiál používaný v nanoměřítku pro výrobu paměťových zařízení a senzorů, získání nanovrstvy pomocí konvenčních technik je však obtížné a nákladné — pozn. red.]. S kolegy toho dosáhli díky vytvoření slitiny, která sice obsahuje oba zmíněné kovy, ale navíc i cín, a to v přesně daném poměru. Výsledná slitina má bod tání nižší než 500 °C oproti zirkoniu, což znamená především podstatné snížení spotřeby energie, a tedy i zlevnění výroby. Roztavenou novou slitinu pokrývá tenká vrstva oxidů cínu, zirkonia a hafnia, která obaluje tekutý vnitřek materiálu. Z takové slitiny je možné získávat ultratenké plátky oxidu cínu, které jsou oxidy zirkonia a hafnia dopované. Podle Ghasemiana jde o levnou a praktickou technologii, kterou bude možné využít v průmyslové výrobě polovodičů, tranzistorů nebo paměťových čipů. Výroba takových nanoplátků dnešními konvenčními postupy by byla nejen velice drahá, ale také obtížná. Nově získaný materiál je možné „tisknout ve 2D“ jako feroelektrické nanoplátky. Ty se mohou stát základem nové generace elektroniky, především nanoelektroniky od polovodičů až po paměťové čipy. Jak vysvětluje Ghasemian, jejich slitina je jako rozpouštědlo, které umožňuje připravit inkoust pro tisk. /sm/
