Pro celou řadu medicínských i nositelných zařízení je výhodné, když si potřebnou energii vyrobí svými silami, například z pohybu svého nositele. To může zajistit nový ohebný a tisknutelný nanotenký piezoelektrický materiál přeměňující mechanickou energii na elektřinu. Nanotenký materiál vyvinutý odborníky australské techniky RMIT je hodný svého jména. Jeho tloušťka odpovídá asi jedné stotisícině lidského vlasu. Zároveň je zhruba o 800 % účinnější než jiné srovnatelné netoxické piezoelektrické materiály. Jak uvádí vedoucí výzkumu Nasir Mahmood, zásadní předností materiálu je, že ho lze vyrobit ekonomicky přijatelným postupem. Jejich nanotenký piezoelektrický materiál by se mohl stát základem pro novou generaci zařízení, která budou poháněna pohyby nositele. Mahmood rovněž podotýká, že dosavadní nejlepší nanotenké piezoelektrické materiály byly založeny na olovu. To je pochopitelně toxické, takže takový materiál není vhodný pro biomedicínské aplikace. Nový materiál Mahmoodova týmu je založen na netoxickém oxidu zinku, který je navíc oproti olovu lehčí a kompatibilní s křemíkem, takže ho lze poměrně snadno začlenit do soudobé elektroniky. Podle tvůrců je materiál natolik účinný ve výrobě elektřiny, že jediná vrstva tohoto materiálu o tloušťce 1,1 nm obstará potřebnou energii pro celé nanozařízení. Pro takový materiál se nabízejí rozmanitá uplatnění od biomedicíny, včetně vnitřních senzorů či kardiostimulátorů, až po senzory zajišťující bezpečnost staveb v geologicky aktivních oblastech. /sm/
