Americká vesmírná agentura NASA nedávno dala zelenou projektu amerického institutu Rochester Institute of Technology, který se zabývá vývojem zdroje energie pro satelity malých a nejmenších velikostí. Většina satelitů, které dnes operují ve vesmíru, získává energii ze solárních panelů přeměňujících sluneční záření na elektřinu. Svou práci dělají dobře, ale mají omezení. Například za oběžnou drahou Marsu je solární energie k dispozici podstatně méně, stejně jako v prachových bouřích Marsu nebo za dlouhých nocí na Měsíci. Satelity pro tyto podmínky proto potřebují jiný zdroj energie. Meziplanetární sondy a rovery pro výzkum cizích světů v dnešní době používají pro výrobu elektřiny radioizotopové termoelektrické generátory, např. MMRTG (multi-mission radioisotope thermoelectric generator). Rozpadající se radioizotopy v nich vytvářejí teplo, které je následně měněno na elektřinu. Problém je ovšem v tom, že dnešní radioizotopové termoelektrické generátory jsou poměrně masivní. Kupříkladu na palubě roveru Perseverance jsou takové generátory dva a každý z nich má velikost zhruba 64 × 66 cm a hmotnost 45 kg. Generátor přitom obsahuje 4,8 kg oxidu plutonia plus nezbytné palivo. MMRTG generátory jsou vhodné jen pro velké stroje. V NASA počítají s tím, že budou posílat do vzdálenějších končin Sluneční soustavy i do náročnějších prostředí také malé satelity, včetně miniaturních cubesatů. První takové satelity již prokázaly, že zvládnou plnit rozmanité úkoly, aniž musejí být velké. Konstruktéři ale pro ně potřebují zdroje energie, které by byly malé. Projekt z Rochesteru je založen na termoradiačním článku. Ten — na rozdíl od solárních panelů, které absorbují světelné záření, jež částečně přemění na elektřinu, zatímco část energie „promrhají“ v podobě nevyužitého tepla — využívá tepelné záření infračervených fotonů. Jejich energii přitom přeměňuje na energii elektrickou s podstatně větší účinností než článek fotovoltaický. Výsledkem je nový termoradiační generátor TRG (thermoelektric radioisotope generator), který je mnohonásobně menší a lehčí než dnešní radioizotopové termoelektrické generátory. Pokud bude vývoj těchto generátorů úspěšně završen, měly by se stát zdrojem energie pro mise cubesatů a podobných malých satelitů či roverů za oběžnou dráhu Jupiteru nebo třeba do věčně zastíněných kráterů na Měsíci. Mohly by vyrazit samotné nebo třeba v hejnech, případně jako doprovod velkých sond, kterým by poskytovaly rozmanité služby od senzorů až po komunikaci. /sm/
