Nové nanopinzety využívají elektrické impulzy. S jejich pomocí mohou vyjmout z živé buňky jedinou molekulu DNA, proteinu nebo třeba celou organelu, aniž by došlo ke zničení takové buňky. Tradiční metody výzkumu buněk obvykle zahrnují rozmixování jejich obsahu a destrukci celých buněk. Kvůli tomu přicházíme o prostorovou informaci, ale také o to, jak se biomolekuly mění během času. Výzkum těchto vlastností by přitom mohl prohloubit naše pochopení základních buněčných procesů, jak ve zdravých, tak i v nemocných buňkách, a mohl by i vést k vývoji nových léčebných postupů, které budou šité na míru pacientovi. Joshua Edel z britské Imperial College London a jeho spolupracovníci vyvinuli nový postup, s nímž je možné extrahovat molekuly z živé buňky. Díky této metodě bude možné sestavit detailní atlas lidských buněk, který by se mohl stát základní pomůckou pro vědce i lékaře. Jde o nanopinzetu, která umí vytáhnout molekuly z buňky v reálném čase. Může přitom pracovat v různých částech buňky. S nanopinzetou je možné vyjmout například mitochondrie z buňky, molekuly RNA z různých míst nebo i DNA z buněčného jádra. Nanopinzetu tvoří skleněná tyčinka s ostrým hrotem, na kterém je umístěna dvojice elektrod z uhlíkového materiálu, jako je třeba grafit. Špička tyčinky je široká méně než 50 nm a mezi dvěma elektrodami je prostor asi 10 až 20 nm. Při práci nanopinzeta využívá jev dielektroforézy. Když se do nanopinzety pustí střídavý elektrický proud, tak v prostoru mezi elektrodami vznikne malé, ale silné elektrické pole, které může polapit jednotlivé molekuly v buňce. Podle svých tvůrců by se teď nanopinzeta mohla stát součástí základní výbavy buněčných a molekulárních biologů. Výzkum jednotlivých buněk na molekulární úrovni by mohl vyřešit řadu doposud nezodpovězených otázek.
