Syntetičtí biologové americké Northwestern University navrhli nový typ nanočástic, které fungují jako efektivní návnady a zároveň jsou do značné míry rezistentní vůči tomu, aby se jim viry svou evolucí vyhnuly.
Pandemický koronavirus SARS- CoV-2 se stále šíří v podstatné míře a podstupuje rychlou evoluci. V důsledku toho si, bohužel, může poradit i s léčbou, která dříve víceméně fungovala, například s monoklonálními protilátkami. Vědci proto hledají jiné postupy, které by bylo možné používat proti viru se svižnou evolucí. Mezi slibné možnosti patří nanonávnady v podobě nanočástic napodobující živé buňky. Ty virové částice v těle „nasávají jako houba“ a tím je zneškodní. Čím méně virových částic napadá skutečné buňky, tím lépe tělo takovou infekci zvládne. Odborníci z americké Northwestern University tyto nanonávnady prověřili v sérii experimentů a podle jejich závěrů se velmi osvědčily. Jsou totiž výjimečně účinné proti původní verzi viru SARS- CoV-2 i proti novým variantám. Nanonávnady jsou upravené extracelulární váčky, které buňky běžně vylučují do okolního prostředí. Badatelé u nich vyvolali zvýšenou expresi genu pro receptor ACE2, takže jsou tímto receptorem, zásadním pro průnik koronaviru, doslova poseté. Pokud jde o konkrétní čísla, nanonávnady jsou až 50× účinnější v potlačování nových variant koronaviru než používaná protilátková léčiva. V případě variant, které jsou odolné vůči používaným léčbám, jsou nanonávnady dokonce až 1 500× účinnější. Výzkum a vývoj nanonávnad ještě bude nutné dotáhnout do konce. Jejich tvůrci však věří, že by infuze s jejich obsahem časem mohly zachraňovat pacienty s akutními či chronickými virovými infekcemi, a to nejen v případě pandemického koronaviru. /sm/
