Nanočástice ze zlata ve tvaru hvězdy, které jsou potaženy polovodičovou vrstvou, mohou uvolňovat vodík z vody více než čtyřnásobně účinněji než stávající podobné technologie. S těmito nanočásticemi bude možné efektivněji pracovat se solární energii při fotokatalýze požadovaných chemických reakcí. Laura Fabrisová z Rutgers University New Brunswick a její spolupracovníci namísto standardního ultrafialového záření využili k excitaci elektronů zlatých nanočástic pro fotokatalýzu energii viditelného a infračerveného světla. Takto aktivované elektrony pak více efektivně přecházejí do polovodičové vrstvy, která funguje jako katalyzátor. Pro fotokatalýzu se dnes často používají nanočástice čistě z oxidu titaničitého, které jsou ozařovány ultrafialovým zářením. Používání ultrafialového záření je ale problematické. Tým Rutgers využil viditelné a infračervené záření, díky čemuž nanočástice zlata absorbují záření rychleji. Pak přenášejí elektrony na polovodičovou vrstvu, která je tvořená oxidem titaničitým. Fabrisová a její kolegové zjistili, že jejich nové nanočástice zlata s polovodičovou vrstvou katalyzují rozklad vody na vodík a kyslík mnohem účinněji než dosavadní podobné technologie. Solární energií získaný vodík bude možné uskladnit a dále využít jako obnovitelný zdroj energie. Badatelům se rovněž podařilo použít k potažení nanočástic zlata vrstvou oxidu titaničitého syntézu za nízké teploty.
