Morem dnešní doby je obezita. Přibrat je velice snadné, zbavit se nadbytečných kil ovšem bývá mnohem těžší. Už před časem se objevily léky, které jsou schopné přetvořit zásobní bílou tukovou tkáň na hnědou tukovou tkáň, schopnou „spalovat“ tuk na teplo. Nové nanočástice, které vytvořil tým badatelů z MIT a Brigham and Women's Hospital, teď mohou takovou léčbu zásadním způsobem zlepšit a omezit její nechtěné vedlejší účinky. Obezita je všudypřítomná. Statistiky OSN hovoří o celosvětové epidemii. V České republice je 40 procent lidí obézních, podle jiných údajů až 60–65 procent. A nejde přitom jenom o nepěknou postavu. Obezita je také v dnešní době jednou z hlavních příčin úmrtí. Má jich na svědomí doopravdy mnoho. Jedno z možných řešení představují medikamenty, které podporují přeměnu bílé tukové tkáně na hnědou tukovou tkáň. Vědci teď omezují nepříjemné vedlejší účinky léčby tím, že se snaží dopravit používané léčivo přímo do tukové tkáně. Pokud by se to povedlo, značně by to omezilo nežádoucí působení léčiva v jiných částech těla. Používají k tomu nanočástice, jejichž vnitřek tvoří hydrofobní struktura z polymeru PLGA. V této struktuře nanočástice přepravují léčiva. Badatelé testovali nanočástice se dvěma různými přípravky – rosiglitazonem, což je lék proti cukrovce, a také s hormonem prostaglandinem. Obě tyto látky aktivují buněčný receptor PPAR a stimulují růst nových cév do tukové tkáně, což podporuje přeměnu na hnědou tukovou tkáň. Hydrofilní vnější obal nových nanočástic je z polymeru zvaného PER, který obsahuje molekuly schopné navádět nanočástice do tukové tkáně. Vědci své nanočástice vyzkoušeli na obézních myších, kterým je podávali jednou za dva dny po dobu necelého jednoho měsíce. Nanočástice fungovaly a myši díky nim zhubly o sympatických 10 procent. Zároveň u těchto myší významně poklesla hladina cholesterolu a myši se také staly vnímavějšími na inzulín. Experimentátoři přitom na myších nepozorovali žádné vedlejší efekty léčby nanočásticemi. /sm/
