V odpadní vodě často vznikají biofilmy, tedy povlaky plné bakterií, které ohrožují proces čištění vody. Vědci americké Riceovy univerzity na ně poslali magnetické nanočástice osazené bakteriofágy, tedy viry infikujícími bakterie, které jsou schopny prorazit do biofilmů a šířit tam „děs a hrůzu“. Když se proti biofilmům nasadí jen samotné fágy, tak se viry obvykle rozptýlí ve vodě a nemohou účinně proniknout do biofilmů. Bakterie v biofilmech přitom ohrožují konstrukce systémů čištění vody a mohou i zničit kovové díly, což si pak vyžádá nákladné opravy. Další problém spočívá v tom, že v bezpečí biofilmů mohou přebývat nebezpečné patogenní mikroorganismy. Biofilmy jsou zároveň obvykle hodně odolné i vůči chemickým přípravkům. Pedro Alvarez a jeho kolegové vyvinuli magnetické nanočástice z uhlíku, síry a oxidu železa, které mohou fágy udržet pohromadě a dopravit je jako komando speciálních sil přímo do biofilmů. Podle Alvareze má jejich nový přístup, který spojuje nanotechnologii s virologií, velký potenciál pro likvidaci jinak obtížně zranitelných biofilmů. Při tomto postupu se zároveň do prostředí neuvolňují žádné škodlivé látky. Badatelé použili všestranné fágy, které útočí na více různých typů bakterií. Ty nalodili na magnetické nanočástice a poslali je proti patogenním kmenům bakterií E. coli a bakteriím Pseudomonas aeruginosa, které způsobují nebezpečné infekce, a přitom mohou být velmi rezistentní vůči antibiotikům. Magnetické nanočástice s posádkou fágů navedli na cíl působením slabého magnetického pole a pak nechali fágy, aby udělaly svou práci. Těm se povedlo zlikvidovat bakterie E. coli a Pseudomonas aeruginosa v 90 % biofilmu, což je mnohem lepší výsledek, než když proti biofilmům bojují samotné fágy. Bakterie si časem sice mohou vyvinout rezistenci i vůči fágům, ale fágy nejsou jenom nějaké strnulé molekuly, ale entity s vlastní evolucí, takže se také mění a jsou pro bakterie více než rovnocenným soupeřem.
