Provozovatelé sítí se dostávají při napojování
větrných parků do těžkostí.
Příčinou problémů při jejich plánování
a další výstavbě je především nedostatek
peněz.
Problémy s připojováním větrných
parků v moři dostihly rovněž provozovatele
energetické sítě Tennet. „Budování
přípojek už nelze současným způsobem
zvládnout,“ cituje deník Süddeutsche
Zeitung úryvek z dopisu, který vedení
společnosti Tennet adresovalo německému
úřadu vlády i spolkovému ministerstvu
životního prostředí a hospodářství.
Kvůli neustále stoupajícímu počtu zájemců
o připojení narazila společnost
na hranice svých možností. K tomu se
připojily také problémy s opatřováním
kapitálu. Tennet sděluje kompetentním
místům, že všechny projekty vznikaly
již při plánování a stavbě s velkými obtížemi.
Strana zelených žádá, aby se v budoucnu
vypsala soutěž související s napojením
nových větrných parků: „Když
nemůže Tennet zvládnout výstavbu pro
offshore parky, musí se toho ujmout někdo
jiný.“
TENNET CHCE VŠECHNY PROJEKTY
UDRŽET
Kvůli odklonu od jaderné energie německá
vláda sází na větrné parky v Severním
a Baltském moři. Do roku 2020
má podíl obnovitelných zdrojů energie
na celkovém energetickém výkonu činit
nejméně 35 %. Do roku 2030 se má zvýšit
dokonce na 50 %.
Přitom 15 % z celkové spotřeby energie
mají pokrývat větrné parky offshore.
Nizozemská společnost Tennet, která
převzala před dvěma roky elektrickou síť
od energetického gigantu E.ON, odpovídá
za napojení větrných parků v Severním
moři. Tisková mluvčí Tennetu nyní
prohlásila, že stávající projekty napojení
jsou „mimo diskusi“. Tennet však chce
se spolkovou vládou a s partnery zúčastněnými
na výstavbě sítí projednat jak
může napojení fungovat za předpokladu,
že jejich počet dále poroste.
Vedle rozdělení miliardových investičních
nákladů se třeba zamyslet i nad zpomalující
se výstavbou. Současné tempo
se dá udržet jen stěží. Tennet provozuje
nyní 9 projektů napojení pro celkem
24 povolených větrných parků v Severním
moři.