Polsko může zanedlouho čelit
nedostatku elektřiny, který
může trvat několik let. Poláci
se obávají, že jejich závislost na
výrobě energie spalováním uhlí
vyústí až ve vypínání elektrického
proudu, podobně jako se stalo
nedávno v Jihoafrické republice.
Nové elektrárny se tu zatím
nestaví, rentabilita polských
uhelných elektráren je navíc
ohrožena budoucími nákupy
emisních povolenek. Nyní se
objevily úvahy, že by se Polsko
mělo více zajímat o jadernou
energetiku.
Polská energetika, která nyní
zřejmě vstoupí do období privatizace,
zatím žádné nové zdroje
elektřiny nestaví. Nelze tedy
počítat, že by se tu do roku 2015
podařilo uvést do
provozu novou
elektrárnu. Naopak,
postupně
bude nutno zavírat
přesluhující uhelné elektrárny.
Stoupající poptávka sice vyžaduje
zvyšovat kapacitu elektráren
o 1000 MW ročně, ale ve skutečnosti
výkon polských elektráren
klesne z nynějších 25 000 MW
na pouhých 14 500 MW v roce
2020.
Energetické firmy budou muset
místo do výstavby nových elektráren
investovat značné prostředky
do nákupu povolenek k emisím
skleníkových plynů. Naprostá většina
polské elektřiny
totiž pochází
z elektráren spalujících
uhlí, které
podle nových
předpisů Evropské unie v blízké
budoucnosti vydají na jejich nákup
velké částky významně ovlivňující
rentabilitu podnikání.
Situaci v Polsku by mohlo zlepšit
větší využití obnovitelných zdrojů,
například větrné energie, a to především
na severu země. Současně
by se ale musely vybudovat záložní
zdroje, které by byly v činnosti po
dobu, kdy obnovitelné zdroje elektřinu
nedodávají. Náročné by bylo
také postavit nové části přenosové
soustavy, které všechny tyto nové
zdroje propojí se spotřebiteli.
Proto se v Polsku objevily studie
požadující, aby se země zabývala
využitím jaderné energie. Jaderná
energetika totiž umožňuje významně
omezit emise skleníkových plynů
a elektřinu vyrábět a dodávat
zákazníkům spolehlivě bez ohledu
na rozmary počasí.
Polské energetické firmy uvažují,
že se zúčastní výstavby a provozování
plánované nové jaderné elektrárny
v Litvě, která by měla zásobovat
elektřinou všechny pobaltské
země. Dosavadní litevská jaderná
elektrárna ruské konstrukce (RBMK)
totiž bude muset být do konce
roku 2009 uzavřena podle dohody
o vstupu Litvy do EU.
Další možností je nabídka ruského
Rosatomu. Ten zamýšlí postavit
novou jadernou elektrárnu o výkonu
2,3 GW poblíž Kaliningradu
v ruské enklávě na pobřeží Baltského
moře mezi Polskem a Litvou.
Minoritní podíl (až do 49 procent)
by přitom mohl být prodán zahraničnímu
zájemci v tendru, oznámil
Sergej Kirijenko, šéf ruské státní
jaderné společnosti Rosatom. Podle
něj se počítá s nabídkou spoluúčasti
litevským a polským společnostem,
zájem o projekt ale již projevily
také energetické firmy z Francie,
Německa a Itálie.(zr)
