Nahradí obnovitelné zdroje naše chybějící uhlí?

Česká republika se v rámci Evropské unie zavázala k poměrně náročným kvótám substituce fosilních paliv alternativními a ke stanovení náročných emisních limitů. Na otázky TT odpovídá Ing. Vladimír Vlk, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP ČR. n Která skupina nefosilních zdrojů (hydro, eolika, solar, bio) má u nás podle vašeho mínění nejreálnější podmínky pro další rozvoj a uplatnění v praxi? Čím a jak k tomu přispěje rezort MŽP ČR? ČR se v rámci Unie zavázala ke snižování emisí škodlivých látek a stanovení emisních stropů. Základní koncepci v této oblasti představuje dokument „Národní program snižování emisí ČR“, který byl schválen 11. června 2007 usnesením vlády ČR č. 630. V rámci EU bude prosazován program minimalizace emisí škodlivých látek po roce 2015. Proto musíme řešit změnu ve spalování fosilních paliv a hledat nové podmínky pro náhradu alternativními palivy. V současné době u nás cca 560 000 domácností spaluje hnědé uhlí. Zatím je to cenově výhodné. Postupně však jeho cena vzroste. Navíc od roku 2014 přestane MUS třídit uhlí. To znamená, že na našem trhu nebude dostatek tříděného hnědého uhlí. MŽP ČR proto připravuje dotační programy, které podpoří změnu výroby tepla z hnědého uhlí na alternativní zdroje. Mezi alternativy patří nejen biomasa, ale i možná napojení na CZT. V rámci obnovitelných zdrojů předpokládám, že nejreálnější podmínky má u nás biomasa, a to převážně při výrobě tepla v domácnostech a kombinované výrobě tepla a elektrické energie v komunální sféře. Podporujeme rovněž rozvoj slunečních kolektorů k výrobě teplé vody a vytápění objektů v přechodném topném období. V produkci elektrické energie se předpokládá rozvoj malých vodních elektráren, avšak ve velmi omezené míře: volné toky jsou převážně v chráněných krajinných oblastech. Ve větrné energetice se nyní na ministerstvu systémově řeší podmínky k odstranění administrativních bariér v oblasti povolovacích procesů a ochrany přírody a krajiny. Výstavbu fotovolaických elektráren podporujeme převážně na brownfieldech a na budovách, neboť zemědělské plochy by se měly v největší míře využívat pro pěstování biomasy. n Při další racionalizaci a ekologizaci energetického a teplárenského sektoru se ve světě klade důraz na efektivní výzkum a výrobu biopaliv a na jejich neméně efektivní aplikace ve výrobní a terciární sféře. Jaké nástroje (věcné, organizační, daňové, legislativní aj.) budeme muset třeba u nás přijmout, aby se razantněji uplatnily na domácím trhu? Teplárenství v ČR vnímám jako jednu z nejdůležitějších složek výroby a zásobování teplem konečných spotřebitelů. Historicky má u nás velkou tradici. Bohužel, v posledních 20 letech se přecházelo na lokální zdroje, a to převážně v sídlištních celcích při privatizaci bytů. Tento proces způsobil mnohým centrálním zdrojům značné problémy. Jejich projektová výkonová kapacita je využívána na nižší hladině se zhoršenou účinností výroby energie. To vede ke zvýšení emisí polutantů. Proto MŽP zpracovává program podpory teplárenství s rozvojem KVET na zemní plyn a biomasu. Hledají se rovněž možnosti jak podpořit výrobu pevných biopaliv, převážně ve formě pelet, a jejich uplatnění na trhu se sníženou sazbou DPH. V současnosti je snížená sazba DPH u dřevěných pelet. MŽP usiluje v rámci EU také o uplatnění snížené sazby DPH u rostlinných pelet. Prvním opatřením EU vedoucím k rozšířenému využívání biopaliv v dopravě bylo v roce 2003 přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES. Členské státy měly zajistit, aby na jejich trh bylo uváděno alespoň minimální procento biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot a k tomu stanovit vnitrostátní orientační cíle. Referenční hodnota činí 2 % a je vypočítána na základě energetického obsahu celkového množství benzínu a nafty pro dopravní účely prodávaného na jejich trzích do 31. prosince 2005. Do 31. prosince 2010 se zvyšuje na 5,75 %. Transformace směrnice 2003/30/ES do české legislativy proběhla prostřednictvím zákona č. 180/2007 Sb. Stanoví povinnost pro osoby uvádějící motorové benzíny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území ČR pro dopravní účely tak, aby v pohonných hmotách bylo obsaženo i minimální množství biopaliv, a to ve výši: • od 1. ledna 2008: 2 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzínů • od 1. září 2007: 2 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty • od 1. ledna 2009: 3,5 % objemových z celkového množství motorových benzínů přimíchaných do motorových benzinů a • od 1. ledna 2009: 4,5 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. V ČR je nejrozšířenějším biopalivem MEŘO (metylester řepkového oleje, příměs do motorové nafty), bioetanol vyráběný z cukrové řepy nebo pšenice (příměs do automobilových benzínů) a následně bioplyn produkovaný z biologicky rozložitelných odpadů (skládky komunálního odpadu, kaly z čistíren odpadních vod). n Výrobci a prodejci moderních biopaliv často namítají, že problém netkví v samotné přípravě a produkci nových biopaliv a biokomponent do stávajících paliv, ale v podmínkách pro jejich skladování, distribuci a zejména ve finální ceně pro konečného spotřebitele. Připravuje váš rezort nějaká podpůrná opatření k nápravě kritizovaných situací? Na základě článku 16 odstavce 5 směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, je možné daňově zvýhodnit čistá biopaliva a jejich vysokoprocentní směsi s fosilními palivy na základě víceletých programů. U nás byl tento článek transformován pomocí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, vypracovaný MZ ČR. Na základě tohoto programu, který byl již notifikován orgány EU, budou probíhat jednání o osvobození čistých biopaliv od spotřební daně. U vysokoprocentních směsí s obsahem biosložky větším než 5 % pak odpočtem spotřební daně z podílu biosložky. Výrobní cena benzínu je v současné době cca 8 Kč/l v závislosti na ceně ropy. Výrobní cena tuzemského bioetanolu se pohybuje kolem 16 Kč/l. Spotřební daň z minerálních olejů je podle § 48 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve výši 11,84 Kč na každý litr benzínu. Výrobní cena MEŘO je cca 18 Kč/l a je tak o cca 8 Kč/l vyšší než výrobní cena motorové nafty. Spotřební daň z minerálních olejů je dle § 48 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve výši 9,95 Kč na každý litr motorové nafty. Cena těchto biopaliv je tak výrazně vyšší než u fosilních alternativ. Po notifikaci „Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě“ MF ČR předloží novelu zákona o spotřebních daních. Ta umožní osvobození biopaliv formou odpočtu spotřební daně z podílu biosložky. U čistých biopaliv bude uplatněna nulová spotřební daň a u směsných motorových paliv bude spotřební daň placena jen z fosilní části. Biopaliva se tak stanou konkurenceschopná vůči fosilním palivům. n Technicky vyspělý svět se začíná připravovat na výrobu biopaliv II. generace. Jak si v dané komoditě stojíme u nás? Biopaliva II. generace se od biopaliv I. generace odlišují svým vlivem na životní prostředí, a především druhem biomasy jakožto výchozí suroviny pro jejich výrobu. Vykazují výrazný pokles produkce CO2 během životního cyklu a vyrábějí se z „nepotravinářské“ lignocelulózové biomasy (dřevo, těžební zbytky, seno, sláma, rostlinné odpady, rychle rostoucí dřeviny atd.). Pro pěstování výchozích produktů pro biopaliva II. generace lze využít i méně úrodné a v současné době nevyužitelné půdy. Pro jejich produkci je vhodná velká škála biologického odpadu s obsahem celulóz. Lze tak efektivně zužitkovat surovinu, která je v současnosti nákladně likvidována. Biopaliva II. generace mají potenciál snížení CO2 ve srovnání se svou fosilní alternativou až 90 %. Mezi biopaliva II. generace patří zejména: n bioetanol vyráběný z lignocelulózové biomasy a n syntetická motorová nafta, jako produkt Fischer-Tropschovy syntézy. V současné době se komerční výroba těchto dvou biopaliv testuje ve Švédsku a v SRN. U nás zatím žádný výrobce biopaliv II. generace neexistuje. Nicméně v blízké budoucnosti se výroba biopaliv II. generace rozšíří i k nám. /bs/