Z iniciativy VŠB – TU Ostrava,
jmenovitě Institutu dopravy
Fakulty strojírenství byla v těchto
dnech ustavena dobrovolná, nezávislá
a nezisková Česká společnost
pro sypké hmoty (dále ČSp-
SH). Jejím posláním je sdružovat
odborníky z oborů manipulace,
přepravy, balení, skladování, logistiky,
případně dalších navazujících
činností souvisejících se sypkou
hmotou. Spolupracovat s českými
i zahraničními organizacemi, které
se zabývají touto problematikou,
se státními orgány a organizacemi,
především v oblasti legislativních
a normativních procesů. Dále
napomáhat svou činností ke zvyšování
odbornosti svých členů i širší
odborné veřejnosti.
Těch cílů naší společnosti je
podstatně víc, říká její předseda
prof. Ing. Jiří Zegzulka, CSc. Patří
k nim mimo jiné propagace výsledků
české vědy ve vztahu k zahraničí,
podporovat zvyšování vědecké
úrovně svých členů i koordinace při
vyhledávání vhodných projektových
partnerů.
n Jaké důvody vedly k založení
ČSpSH?
Je jich celá řada. Už jenom základní
atribut, že problematika sypkých
hmot je ve vyspělých zemích světa
považována za jedno z významných
odvětví, byla v ČR až do nedávné
doby na okraji zájmu. Dokazuje to,
mimo jiné, dostupná odborná literatura
(Ing. Kvapil, Ing. Novosad) z doby
před 20 lety. Z dalších odborníků
– doc. Feda napsal publikaci Principy
mechaniky partikulárních hmot
(1970), o 12 let později pak vyšla
v anglickém překladu pro USA. Od
té doby o problematice sypkých hmot
programově nevyšlo nic z hlediska
odborných publikací i vědeckých
pojednání. Celý tento obor – sypké
hmoty – byl nekoncepčně rozmělněn
do řady odvětví. Zabývaly se jím
pouze okrajově jen některé vysoké
školy v Brně, v Českých Budějovicích
a v Ostravě. Změna k lepšímu
nastala až v roce 1994, kdy na základě
volných průmyslových projektů byla
založena při VŠB – TU v Ostravě
Laboratoř sypkých hmot s celostátní
působností a jako – zatím osamocený
- subjekt se stává partnerem řady
zahraničních organizací i s náležitou
publikační vědeckou činností. Přesto
však i zde, zejména ve výrobní praxi,
jsou rezervy.
Pro ilustraci – v rámci průzkumu
stavu firem na poli sypkých hmot
v České republice bylo Institutem
dopravy osloveno v nedávné době
1066 podniků a firem s národní
i mezinárodní účastí, kterým bylo
položeno v rámci dotazníku několik
otázek z oblasti dopravy, manipulace,
technologie a skladování
sypkých hmot. Z těchto oslovených
odpovědělo pouze 122 firem (11,4 %
respondentů), z čehož vyplývá, že
většina firem, podniků nemá snahu
svůj problém vidět a náležitě na něj
reagovat. Řešit např. otázku materiálových
toků sypké hmoty. Přitom
řešení jenom tohoto problému
dokáže zlepšit a zprůhlednit materiálové
toky ve firmě. Tím zlepšit
funkční logistickou návaznost řetězců
a zvýšit efektivnost snížením
nákladů na dopravu, manipulaci
a skladování sypkých hmot. Jinými
slovy i tímto postupem zvýšit
konkurence schopnost našich firem
v ČR i v Evropě.
Nyní stojíme před historickým
úkolem, pokračuje dál prof. Zegzulka,
rozšířit a posílit vědeckou úroveň
tohoto oboru s aplikací v praxi, tedy
v průmyslu. Že je tento záměr správný
o tom svědčí kladné ohlasy z chemického
průmyslu (kvalita produktů),
ze zemědělství (například biomasa,
její mechanicko – fyzikální vlastnosti),
z energetiky (kontrola sypkých
hmot), ze strojírenství od podnikatelských
firem – materiály, technologie,
výroba dopravních a přepravních
zařízení. Vše budou chtít jako výstupy
v rámci inovačního podnikání.
Tedy uvádět produkty na trh. Tuto
roli má na příklad v Německu gesce
vysokých technických škol, které de
facto tak pomáhají průmyslu, podnikatelům
od zadání až - a to je velice
důležité – po patentové řízení.
n Jaká byla a vlastně i je stávající
praxe?
Firmy vyvážející své produkty do
zahraničí musely mít na ně odpovídající
certifikáty. Protože však
naše certifikační laboratoř, bohužel
v ČR jediná, byla pro obrovský
nápor podniků zadaná i na tři roky
dopředu, nezbylo firmám buď si
vybudovat svoji vlastní laboratoř
nebo si zajistit potřebný certifikát
ze zahraničí, což jsou obrovské
finanční náklady. Nehledě k situaci,
kdy se stávalo, že „silnější“
zájemce, třeba konkurent, odstavil
našeho podnikatele do pozadí. Abychom
tomuto stavu do budoucna
předešli, je úkol před námi vybudovat
odpovídající zázemí včetně
nové, moderní laboratoře. To
zázemí je již ve struktuře VŠB
– TU Ostrava, v jejích jednotlivých
fakultách a odborných pracovištích,
včetně navazující specializace
studentů a doktorandů pro tento
obor – s možností následného pracovního
uplatnění ve firmách.
Česká společnost pro sypké hmoty
začíná již pracovat. To je jeden
z prvních kroků. Tím dalším, nezbytným,
je zajištění potřebných financí.
Nejlepší možností je získávat tyto
prostředky ze strukturálních fondů
EU, informuje dál Ing. Marcel
Klus, projektový manažer z Fakulty
strojní VŠB – TUO. Na rozvoj
organizace jako takové je možno
získat prostředky z Operačního programu
Průmysl a Inovace, respektive
programu Spolupráce, který je
zaměřen na podporu a rozvoj těchto
technologických platforem. Zde
je dokonce možné získat finanční
prostředky na rozjezd dané organizace
jako celku. Čili vybudování
infrastruktury, zajištění komunikačního
centra i zaměstnanců, kteří
budou hájit zájmy daných organizací,
členů ČSpSH. Dále je to oblast
inovační, vybudování společného
výzkumně vývojového centra, které
může pomoci prostřednictvím vědy
a výzkumu dalšímu rozvoji těchto
firem, aby uspěly v domácí i zahraniční
konkurenci. I se zřetelem, že
jsou třeba vůči sobě konkurenty.
V současné době prohlubující se
ekonomické recese je nezbytné spojovat
síly firem, institucí, dbát na
kvalitu produkce a samozřejmě na
vysokou efektivnost. Jinými slovy
– dát zelenou inovačním procesům.
Bez této cesty vpřed se neobejdeme,
říká závěrem prof. Ing. Jiří Zegzulka,
předseda České společnosti pro
sypké hmoty se sídlem v Ostravě.
Dodejme, že v této nově ustavené
volné společnosti působí vedle odborných
pracovišť VŠB – TU Ostrava už
řada velkých i menších firem z celé
České republiky.
Oldřich Houška