Téměř na dvojnásobek se oproti
původním plánům prodraží
výstavba plynovodu Nabucco
od Kaspického moře do střední
Evropy.
Konsorcium tvořené německými
společnostmi RWE, E.on a BASF,
tureckým Botasem, bulharským Bulgargazem,
rumunským Transgazem,
maďarským MOL, rakouským OMV
a ruským Gazpromem oznámilo, že
náklady odhadované na 4,4 miliardy
eur budou o 3,5 miliardy eur větší.
Příčinou zdražení jsou především
vyšší ceny ropy a materiálu.
Na 3300 kilometrů dlouhé trase se
spotřebují dva miliony tun oceli,
položí se 200 000 rour a postaví se
30 kompresorových stanic. Práce
začnou už napřesrok, první turkmenský
a kazachstánský zemní plyn
dorazí potrubím o průměru 1420
milimetrů přes Turecko, Bulharsko,
Rumunsko a Maďarsko do cílové
stanice v Baumgartenu u Vídně
v roce 2013. Předpokládá se rovněž
využívání bohatých íránských ložisek
zemního plynu.
Zdražení projektu nic nemění na
plánech výstavby. Nezhorší se ani
konkurenceschopnost Nabucca. Stoupající
poptávka po ropě a plynu zvyšuje
totiž jejich ceny i přepravní tarify,
upozornil šéf konsorcia Reinhard
Mitschek. Financování zvýšených
nákladů si už podle něj zajistilo.
Nový plynovod má snížit závislost
západní Evropy na dodávkách
z Ruska, které celá trasa programově
obchází. Podstatně zásadnější
význam má však pro celý projekt
trvale rostoucí poptávka starého
kontinentu po zemním plynu. Ještě
v roce 2006 se ho v Evropě spotřebovalo
500 miliard m3, pro rok
2030 prognózují Mezinárodní energetická
agentura a sdružení Eurogas
plných 800 miliard m3. Zemní plyn
se používá v první řadě na vytápění,
v posledních letech se s ním stále
častěji počítá v elektroenergetice;
z hlediska emisí nejen skleníkových
plynů je totiž čistší než dominující
uhlí a řada politiků zejména stran
zelených ho prosazuje i jako alternativu
pro jadernou energetiku.
Projekt Nabucco má však další
dva konkurenty. Hotová trasa
přes Černé moře označovaná jako
Blue Stream (modrý proud) se má
prodloužit přes Turecko prakticky
souběžně s Nabuccem do jižního
Maďarska. Realizací tohoto projektu
se urychlí dodávky žádané
suroviny, neboť nebude třeba překonávat
východoturecké hory. Druhý
plynovod se má rovněž pokládat
po dně Černého moře a od vyústění
v Bulharsku má pokračovat dvěma
větvemi: do Rumunska a přes Balkán
až do jižního cípu Itálie.(kp)