Po více než 10 letech poutě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stala ve středu 6. srpna historicky prvním strojem, vyrobeným lidskou rukou, který dosáhne oběžné dráhy okolo komety. Ba co více – přistane na ní! Tento úkol náleží malému modulu Philae, který veze Rosetta s sebou, malý průzkumník se ale může těšit na sestup na záhadný povrch komety až v listopadu. Rosetta rozhodně není první misí robotické sondy ke kometě, její předchůdci však měli zatím pokaždé na studium komety z bezprostřední blízkosti velmi málo času a co se týče přistání na povrchu kometárního jádra, tak v tomto ohledu bude mise Rosetta pro lidstvo jasnou premiérou. Cílem Rosetty dle původních plánů byla jiná kometa, kvůli potížím s raketou Ariane 5 (v současné době nejsilnější evropskou raketou) však start mise nabral více než roční zpoždění, a tím pádem musel být z hlediska zákonů pohybů kosmických těles zvolen jiný cíl. Konkrétně jde o kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou silná gravitace Jupitera uvěznila ve vnitřní části sluneční soustavy. Sonda Rosetta se vydala na svou pouť vesmírem v březnu 2004 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe. Udělala několik urychlovacích průletů kolem Země a Marsu, navštívila planetky Šteins a Lutetia a od června 2011 do letošního ledna byla 31 měsíců v hibernaci. Komplikovaná dráha je nezbytná: vyslat sondu ze Země přímo ke kometě, pohybující se po takové dráze takovou rychlostí, dnešní rakety nezvládnou. Po kontrole svých systémů zahájila Rosetta v květnu sérii téměř 10 manévrů (zážehů motorů), které měly za úkol snížit rychlost sondy vzhledem ke kometě z asi 775 m/s (2800 km/h) na pouhý asi 1 m/s. Předposlední z těchto manévrů s úspěchem proběhl v neděli 3. srpna, poslední ve středu 6. srpna. Díky tomuto zážehu se Rosetta stala první sondou v historii dobývání vesmíru, která vstoupila na oběžnou dráhu okolo komety, kde bude pracovat téměř rok a půl. Dráha Rosetty je ale trošku komplikovanější, než třeba oběžná dráha stanice ISS kolem Země, protože kometa (její průměr činí pouhé 4 km) má velice slabé a nepravidelné gravitační pole a Rosetta bude potřebovat vlastní motory, aby se v blízkosti komety udržela. Sonda se bude pohybovat po velmi nepravidelné dráze kolem komety asi 100 km od jejího povrchu, do září má však vzdálenost zredukovat až na průměrně 30 km. Rosetta nicméně nabídla velmi zajímavé informace o cílové kometě již v červnu a červenci, kdy se k ní teprve přibližovala, například zjištění, že dotyčná kometa má dvojité jádro. Protože kometu Čurjumov-Gerasimenko neznáme, bude tudíž Rosetta muset teprve vybrat vhodné místo na povrchu tělesa pro přistání zhruba metrák vážícího Philae. Přistání je předběžně v plánu 11. listopadu a malé zařízení by mohlo na povrchu komety pracovat až v řádu měsíců. Vědci si od mise slibují značné rozšíření našich znalostí o kometách. Jsou to velmi stará tělesa, jejichž historie sahá do minulosti hlouběji, než historie planet. Komety nám tím pádem mohou leccos napovědět o vzniku sluneční soustavy, či jakou roli hrály dopady komet ve vzniku života na Zemi.
