Vojenské stroje bez posádky nejsou na dnešních bojištích žádnou výjimkou. Ale drobné průzkumné roboty nebo větší létající drony mají jedno společné: bez lidského zásahu na nikoho nevystřelí. Spoušť musí zmáčknout obsluha (samozřejmě na dálku). Ale i to se mění. A na špici vývoje je trochu překvapivě ruská armáda. Ta letos v březnu oznámila, že jejích 5 základen strategických raket mají začít stejný měsíc hlídat „mobilní robotické systémy“ vyráběné v ruském Iževsku. Jde o pásová vozidla o hmotnosti zhruba 900 kilogramů se spalovacím motorem a maximální rychlostí nad 40 km/h. Jejich výbavu doplňují kamera, laserový dálkoměr, radar a velkorážní kulomet. A také počítač se softwarem, který by podle zprávy ruské agentury ITAR-TASS měl být schopen identifikovat možné cíle a vést s nimi samostatně boj. Tyto schopnosti zřejmě stroje nebudou mít ihned, zatím budou patrně ovládány na dálku, naznačují další prohlášení představitelů ruské armády. Ale pokud skutečně k vybavení ruských robotů „ozbrojenou umělou inteligencí“ v dohledné době dojde, bude to opravdu nezvyklý projev důvěry v její dovednosti. Třeba americká armáda je podstatně opatrnější: pro hlídání jaderných základen používá strážní roboty MDARS, ale ty nejsou zbraněmi vůbec vybaveny; slouží tedy jako neozbrojené hlídky. Ne že by americká armáda o ozbrojených robotech nikdy neuvažovala. V roce 2007 dokonce prováděla v Iráku a Afghánistánu zkoušky ozbrojených verzí pyrotechnických robotů, ale nasazení neplánuje. Považuje podle všeho technologii za nedokonalou, a než aby při nasazení ve větším měřítku riskovala potíže, raději počká. U ozbrojených robotů je totiž opravdu třeba opatrnosti. V říjnu 2007 začal kvůli drobné mechanické poruše během cvičení střílet doslova do vlastních řad protiletadlový kanón firmy Oerlikon jihoafrické armády, zabil 9 lidí a dalších 14 zranil. Rusko má zřejmě poněkud optimističtější pohled na věc. Přitom jeho autonomní prostředky, od létajících „dronů“ po pyrotechnické roboty, jsou obecně horší než jejich zahraniční protějšky. Na druhou stranu se Rusko snaží i v tomto ohledu dohnat ztrátu a do oboru investuje, co mu státní rozpočet dovolí (na armádu oficiálně dává 4,7 % HDP, tedy větší podíl než USA, a jeho vojenský rozpočet je třetí největší na světě za USA a Čínou).
