Na pivo se musí vědecky

Výroba piva dnes nevystačí jen s tradicí a zkušeností, ale potřebuje také stále víc vědeckotechnické výzkumy jako odrazový můstek pro inovační projekty. Tak je tomu ostatně i ve všech oblastech ekonomie a průmyslu. Dokladem toho byly letošní 22. pivovarsko-sladařské dny v Praze, jichž se zúčastnilo téměř 300 vědeckých a výzkumných pracovníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, spolupořadatelské Vysoké školy chemicko-technologické Praha i dalších škol, pivovarů a sladoven a ze společností, které působí v pivovarském průmyslu. Ústředním tématem nejvýznamnějšího národního odborného kongresu byla problematika piva českého typu. Účastníci konference v 8 sekcích jednali o fenoménu českého piva, analytice piva, nejnovějších pivovarských technologiích, o surovinách potřebných k výrobě piva, problematice mikrobiologických procesů a dalších oblastech pivovarství a sladařství a již podruhé také o marketingu našeho piva. Vědecká konference se koná jednou za dva roky a je příležitostí, na níž se setkávají pivovarští, sladařští i chmelařští odborníci z celé republiky a Slovenska. Na letošním kongresu bylo předneseno 41 přednášek a prezentováno 12 plakátových sdělení – posterů o nejnovějších poznatcích a výsledcích výzkumu o českém pivu a sladu. Letošní akce byla rovněž ve znamení oslav 120 let existence Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který vznikl 1. října 1887. „České pivo není zdaleka jen pojem vyjadřující historickou tradici. Je to typ piva, které je v mnoha aspektech chuťových i chemických odlišné od běžně vyráběných ležáků ve světě v tom nejlepším smyslu slova,“ uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „S tím bezprostředně souvisejí otázky spojené se surovinami pro český typ piva, neboť jsou použitelné pouze a právě jen některé odrůdy pivovarského ječmene, odlišné kmeny kvasinek, a neodmyslitelnou součástí toho, co české pivo činí jedinečným, je i světově proslulý chmel české provenience,“ dodal Karel Kosař. Myšlenka uspořádat odborný kongres s pivovarsko-sladařskou tematikou se ve VÚPS zrodila na počátku šedesátých let. První konference se uskutečnila v roce 1963 a postupně se Pivovarsko-sladařské dny staly nejvýznamnější oborovou konferencí, která se pravidelně koná každé dva roky. V posledních letech akci pořádají každý lichý rok Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a vybraný pivovar. Dvoudenní vědecká konference je nejen přehlídkou nejnovějších poznatků, ale i společenským setkáním řady pracovníků z pivovarství a sladařství a také oborů, které se problematikou piva zabývají. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský na pracovištích v Brně (sladařská sekce) a v Praze (sekce pivovarská) řeší výzkumné úkoly jak v rámci grantových projektů zadávaných státem, tak i úlohy zadanými odběrateli, jako jsou pivovary, sladovny a další instituce v pivovarském průmyslu. Mezi nejdůležitější úkoly ústavu patří rozvoj moderních analytických metod, výzkum vlivu surovin (různých odrůd ječmene, klonů chmele atp.) na kvalitu piva a dále zkoumání a ověřování senzorického charakteru piva českého typu. VÚPS se také významně podílel na přípravě podkladů a žádosti o uznání zeměpisného označení českého piva, která je v současné době prověřována v Bruselu. Významným projektem je i Pivovarská škola, která slouží ke zvyšování kvalifikace profesionálních i soukromých zájemců v oblasti nových trendů ve výzkumu a zejména senzorickém hodnocení piva. VÚPS organizuje a je odborným garantem řady pivovarských soutěží, včetně soutěže odbornosti České pivo roku, kterou každoročně pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. /ks/