Energetickým větrným parkům na moři dnes dominují obří stožáry s třílistými vrtulemi s horizontální osou otáčení, které v horní úvrati přesahují výšku 250 m a disponují výkonem kolem 15 MW. V budoucnu by je ale mohla vystřídat podstatně menší zařízení s daleko větším výkonem, jejichž turbíny budou mít vertikální osu otáčení.
Vývojáři svou sázku na vertikální rotory opírají o dvě hlavní přednosti. První je jednoduchá konstrukce a nízké těžiště celého zařízení, takže všechny pohyblivé části a elektrické systémy jsou dostupné z vodní hladiny, což výrazně snižuje náklady na údržbu. Druhou jsou výpočty, podle kterých budou mít parky složené z vertikálních turbín podstatně vyšší účinnost. Velkým problémem konvenčních větrných farem s desítkami stožárů v mnoha řadách za sebou je účinnost v zadních řadách, která kvůli turbulencím z prvních řad formace výrazně klesá. Turbíny s vertikální osou generují méně turbulencí, a v některých případech dokonce zvyšují účinnost nejbližších turbín. Švédský výrobce větrných turbín SeaTwirl získal na začátku tohoto roku povolení pokračovat na moři asi 700 m od bývalé rybí farmy Boknafjorden na jihovýchodním cípu Norska v testech takové revoluční větrné turbíny. Její plovoucí prototyp SeaTwirl S2X o výkonu 1 MW má v průměru 50 m, výška rotorového listu je 40 m a optimální provozní hloubka 100 m. Podobný projekt oznámil také energetický a metalurgický gigant Hydro ve spojení s norskou společností WorldWideWind. Jejich turbína má dvě lopatkové hřídele, které se otáčejí vedle sebe; v horní části ve směru hodinových ručiček, uprostřed v opačném směru. Tato konstrukce podobná umístěním vrtulových listů některým vrtulníkům a letadlům může zabránit naklánění lopatek, eliminovat víření vzduchu na jejich špičce a zlepšit tak celkovou účinnost. Zatímco současné největší klasické větrné turbíny mají výkon 16 MW, WorldWideWind tvrdí, že vertikální zařízení může mít výkon až 40 MW. Navzdory přednostem těchto elektráren, a i když se růst trhu s větrnou energií za posledních deset let zdvojnásobil, analytici očekávají jeho zpomalení. I tak ale bude v letech 2023 až 2031 růst tempem 6,4 % ročně, což představuje každý rok nové instalace s celkovým výkonem přibližně 139 GW. /md/
