Pomalá stavba klíčového vedení ze severu na jih Německa je v tuto chvíli asi největší bolestí německé energetiky, navíc s mezinárodním přesahem. Tempo je dáno především spory s obyvateli v oblastech, kudy má vedení vést. Tam, kde obrazně řečeno lidé v cestě nestojí, jde německým energetikům budování vedení podstatně lépe – byť třeba z technického hlediska jsou podmínky výrazně komplikovanější. A tak rozvoj německé přenosové soustavy v oblasti Severního a Baltského moře jde extrémně dobře. Společnost TenneT v lednu oznámila, že ve své oblasti, tedy oblasti Severního moře, disponuje připojeními o přenosové kapacitě přesahující 7 GW. Kapacita připojení je tedy vyšší než hodnota plánovaného výkonu offshore větrných elektráren v letošním roce. Společnost dosáhla plánovaného cíle v předstihu a podle vlastního vyjádření nebude mít problém zajistit do roku 2025 v Německu 10 GW přenosové kapacity jen ze Severního moře. Budování mořských elektráren je přitom jednou z oblastí, ve které jde tzv. Energiewende podle plánu, či ho ještě překonává. Německo si stanovilo za cíl do roku 2020 vybudovat offshore větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 6,5 GW. Dle informací Fraunhoferova institutu byly ke konci roku v provozu offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem dosahujícím 7,48 GW, bezmála 6,5 GW z nich je připojených do přenosové soustavy TenneT. V roce 2019 vyrobily celkem 24,16 TWh, a podílely se tak 19,8 % na celkové výrobě elektřiny z větru v Německu, která dosáhla 122,07 TWh. Problém s pevninským vedením úspěch na moři bude spíše ještě prohlubovat. V Německu tak meziročně stále stoupají náklady na redispečink, který je využíván jako prevence vzniku přetížení v soustavě. Cena za tuto síťovou službu už přesahuje 1,5 miliardy eur ročně. V rámci redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. V takových případech je ovšem nutné odškodnit původní výrobce za to, že nemůžou dodávat do sítě svou energii, a ještě samozřejmě zaplatit za elektřinu skutečně dodanou z náhradních zdrojů.