V domácnosti musíme denně kontrolovat mnoho věcí. Nejen svícení, vytápění, ohřev vody, zavírání oken, stínění, zamykání, ovládání alarmu a dálkové ovládání spotřebičů. V domě je povinností víc a dílčí opatření vyřeší jen část. Inteligentní digitální domácnost by proto měla být součástí chytrého domu. Bohužel, u nás je jen pár procent nemovitostí připravených na digitální domácnost, ve vyspělých zemích je jich až desetkrát více. Profesor Ing. Jiří Bašta, Ph.D., z ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze odhaluje hlavní příčiny. V čem vidíte rozdíl mezi správně navrženým a provozovaným domem a inteligentní budovou? Každý výrobce nebo dodavatel nabízí pod pojmem inteligentní domácnost nebo dům něco jiného a často jde jen o dílčí řešení. „Inteligentní budova“ znamená velmi pokročilý systém řízení, regulace a dohledu prostřednictvím umělé inteligence bez nutnosti zásahů člověka. Samozřejmostí je dokonalá integrace zařízení do stavebních prvků a vhodný výběr stavebních materiálů včetně vhodného koncepčního řešení budovy či objektu vzhledem k jeho budoucímu užívání a provozování integrovaných systémů. Takové domy nezatěžují životní prostředí, jsou dlouhodobě funkční a zajišťují příjemný život svým obyvatelům. Proč už nám nestačí efektivní využívání energií a vzdálené ovládání spotřebičů? Moderní budova představuje velmi složitý systém, kde jsou všechny funkční prvky a systémy tak navzájem provázány, že se dostáváme obrazně řečeno na úroveň složitosti živého organismu. Stavba od počátku koncipovaná jako inteligentní budova je skutečně technologicky komplikovaný systém vybavený řídicími prvky na velmi vysoké úrovni nejnovějších technologií. A samozřejmě jde o vysokou investici, která se musí vyplatit. Jak probíhá příprava odborníků na provoz inteligentních budov? Provozování takových budov, především jejich složitých technologických celků, je jedním z problémů, k jehož řešení přispívají z počátku hlavně vědci a technici. Odborník, který má provoz takové budovy řídit, musí mít při jakémkoliv zásahu na zřeteli vše, co jeho zásah ovlivní a co všechno se změní, a k tomu potřebuje výjimečnou kvalifikaci. Dobrým příkladem speciálního vzdělávání je magisterský studijní program Inteligentní budovy. Na integrované výuce se podílejí tři fakulty ČVUT – strojní, elektrotechnická a stavební. Je to atraktivní a současně perspektivní studijní obor. Co se konkrétně učí na fakultě strojní ČVUT v Praze? Při tvorbě studijních plánů se po dohodě s kolegy z fakulty elektrotechnické a fakulty stavební ukázalo, že jsme schopni ideálně pokrýt požadavky na profil absolventa právě při koncepci, kdy každá fakulta zajišťuje přibližně třetinu předmětů. My vyučujeme např. Přenosové jevy, Regulaci v technice prostředí staveb, Sálavé a průmyslové vytápění, Klimatizaci a průmyslovou vzduchotechniku, Vytápění, Alternativní zdroje energie a další předměty týkající se techniky prostředí. Vzděláváte studenty pro konkrétní specializaci, anebo jako univerzální odborníky? Úzká specializace by byla chybným krokem. Absolventi získávají široký průřezový přehled v oblastech stavby, techniky prostředí staveb, technických zařízení budov, energetických, řídicích a informačních systémů. Uplatnění nacházejí v architektonických ateliérech při řešení optimálního vnitřního prostředí budov. Další významné uplatnění nalézají v řízení, správě a provozu budov, v zařízeních techniky prostředí velkých budov a v dalších profesích, od poradenství až po vývoj a výzkum technologií inteligentních budov. Naším úkolem je připravit absolventy na úspěšné zvládání všech úkolů. Příklady z praxe potvrzují, že se jim to daří. Daří se pedagogům držet krok s novými poznatky a zkušenostmi? Myslím, že se nám skvěle daří držet krok s novými poznatky ve světě a mnohdy je můžeme díky výzkumu na jednotlivých fakultách i předjímat. To přesto, že obor jde velice rychle dopředu. Naštěstí v našem interdisciplinárním studijním programu působí erudovaní a produktivní pedagogové, kteří nové poznatky ihned implementují do výuky. Můžete uvést příklad úspěšného výzkumu nebo vývoje, na kterém se fakulta podílí? V ústavu techniky prostředí nyní řešíme vývoj nových typů větracích jednotek pro rezidenční sektor a sestavných klimatizačních jednotek s ohledem na tlak evropské komise a zavádění ekodesignu. Podílíme se také na vývoji nového typu indukční jednotky a na inovaci sálavých otopných panelů. Pozornost je věnována zpětnému získávání tepla, které se uplatňuje jak v klimatizaci, tak při přípravě teplé vody. Specializujeme se také na snižování hluku strojních zařízení vývojem akustického adsorbéru a chystáme spolupráci na vývoji přeslechových tlumičů hluku.
