I když diamanty nejsou v přírodě zdaleka tak vzácné, jak se nám obchodníci snaží namluvit, vydělávat se na nich dá pořád velmi dobře. Jedním z těch, kdo se živí hledáním těchto vzácných kamenů, je i americký geolog Stephen Haggerty. Je zaměstnancem Floridské univerzity a také šéfem průzkumné divize firmy Youssef Diamond Mining Company, která vlastní práva na těžbu diamantů v africké Libérii. V této zemi pracoval pro firmu i Haggerty. Jeho skupina pátrala po kimberlitových komínech. Kimberlit je vyvřelá hornina, která pochází z relativně velkých hloubek a k povrchu se dostává během poměrně dramatických událostí, kdy se natlakovaný kimberlit prodere horninami nad sebou. Vznikají tak vertikální komíny s relativně malým průměrem, plné látek vynesených z poměrně velkých hloubek, včetně diamantů. Ty vyžadují ke svému vzniku vysoké teploty a tlaky zemského nitra, na povrchu běžnými procesy vznikat nemohou. Diamanty lze najít i jinde, ale kimberlitové komíny daly vzniknout nejslavnějším diamantovým dolům, například v jižní Africe. Na světě je známo zhruba 6000 takových útvarů, z nichž zhruba desetina obsahuje diamanty a jedno procento jich obsahuje dost na to, aby se vyplatila těžba. V oblastech, jako je Libérie, se ovšem hledají těžko, především kvůli husté vegetaci. Haggerty přesto několik takových míst objevil. Na jedné z lokalit si všiml rostliny s palmám podobnými listy, která jinde v okolí nerostla. Objevil ji ještě na 50 km vzdáleném kimberlitovém komínu a nikde jinde. V časopise Economical Geology proto hypotetizuje, že by mohlo jít o „botanický indikátor“ kimberlitu. Ten díky obsahu jinak poměrně vzácných prvků připomíná přírodní hnojivo, říká Haggerty, a je tedy možné, že dotyčná rostlina tyto látky využívá účinněji než konkurence, ale bez „přihnojování“ se jí naopak daří podstatně hůře. Pokud to tak je, jde o objev, který by mohl velmi výrazně zjednodušit a zlevnit hledání slibných diamantových lokalit v tropických oblastech. Samotná rostlina je menší strom dorůstající výšky kolem 10 m. Nápadná je jeho kořenová soustava, která podobně jako třeba u mangrovníků začíná ještě nad zemí. Haggertym oslovení botanici se domnívají, že by mělo jít o rostlinu známou jen pod vědeckým názvem Pandanus candelabrum z čeledi pandánovitých. Vyskytuje se v Africe i v Jižní Americe, ale jisté to úplně není. Botanici totiž připouštějí možnost, že Haggertym zaznamenané stromy jsou nový poddruh nebo úplně nový druh z této skupiny. Precedenty pro to jsou. Výskyt některých rostlin je indikátorem přítomnosti zajímavých podzemních zdrojů minimálně od středověku, kdy se hledači měděných rud ve Švédsku rozhodovali podle výskytu kohoutku alpského (Lychnis alpina). Tato rostlina, která se dnes používá i na českých skalkách, toleruje vyšší výskyt mědi v půdě, a tak v blízkosti měděných žil přerůstala konkurenci. A ke stejnému účelu se dnes používají i další rostliny schopné tolerovat větší obsah kovů v půdě (např. Haumaniastrum katangese). Platí to i o některých živočiších. V některých částech světa (Austrálie, USA, Botswana) geologové prohledávají termitiště a hledají v nich minerály spojované s přítomností kimberlitových komínů.
