Pojmů s označením smart jsou plná média. Máme smart city, smart grid, smartphone, smart TV, smart home… Za chytrou je už považována i lavička v parku umožňující dobíjení mobilních telefonů. I když chytrého na ní není vůbec nic. A třeba „chytrá lavička se zahradou“, kterou před čtyřmi lety instalovali v Praze 6 – Bubenči, dokonce uschla. Zkrátka a jednoduše proto, že se nenašel nikdo natolik chytrý, aby ji zaléval. Chytrost je o vynalézavosti, bystrosti, inteligenci a duchaplnosti, ať už se jedná o technologie, nebo lidi, kteří je vymýšlejí a prosazují v praxi. A o tom by měly být i všechny projekty, které se chtějí honosit titulem smart. Označovat tak cokoliv jiného je spíše jen příznakem vychytralosti a snahy svézt se na vlně popularity některých trendů. Pak se ale nemůžeme divit, když lidé pojmou k takovým trendům nedůvěru. Chytrost, nebo chcete-li smart, musí být tedy především o přístupu. Nehledět jen úzkým pohledem na jeden problém, ale řešení co nejvíce provazovat. K čemu bude například schopnost navigace přesměrovat automobily na objízdnou trasu, pokud tam navede všechny, a náhradní trasu tak ucpe? K chytrým řešením patří souvislosti a ty se neobejdou bez velkého množství dat a jejich sdílení. Ale už to je tak trochu problém. Zatímco na sociálních sítích je mnoho lidí ochotno informovat široké, i neznámé okolí o tom, kde jsou a s kým nebo co právě jedí, sdílet informace v rámci organizovaného systému se obvykle zdráhají. Přitom informace o tom, že jsme s rodinou týden na dovolené, je snadno zneužitelná, naše nepřítomnost může být pro leckoho příležitostí, zatímco systémové sbíraná, anonymizovaná data nikomu neuškodí, a ve výsledku mohou i hodně prospět. Pokud by třeba většina lidí byla ochotna anonymizovaně poskytnout informace, odkud, kam a kdy jedou, případně jak naléhavá jejich cesta je či jaký je jejich obvyklý způsob jízdy, mohly by servery navigačních systémů dokonale rozpočítat jednotlivé trasy tak, aby se netvořily zácpy. Případně doporučit, aby někteří lidé vyjeli o něco dříve nebo později. No řeknete sami: nepřistoupili byste na to, že o 20 minut posunete svůj odjezd, pokud byste měli jistotu, že nebudete hodinu nikde zbytečně stát? A patrně by se snížila i nehodovost. Přitom většinu těchto informací vaše navigace má, jde jen o to, je správně využít. A kdybyste k tomu byli ochotni přidat také informaci o počtu osob v autě, nebo kolik zboží hodláte převážet, mohla by chytrá navigace i doporučit možnost sdílené přepravy. Ta by už ale samozřejmě mohla proběhnout jen případě, že by s tím jednotliví účastníci souhlasili. Podobně by správně sdílená a využívaná data mohla pomoci zvýšit efektivitu výroby, šetřit energie i životní prostředí, zkvalitnit životy a mnoho dalších oblastí. Chytrá města prostě nebudou nikdy dostatečně chytrá, dokud nebudeme dostatečně chytří my, jejich obyvatelé, lidé podílející se na jejich rozvoji a politici. Chytří, nikoliv vychytralí! /Ing. Michael Málek, šéfredaktor/
