Posláním Technologické agentury České republiky je podpora vědeckotechnického rozvoje, tedy rychlejšího uvádění nových poznatků do praxe. Kolik vlastně vydává stát na podporu vědy a techniky v České republice a s jakými prostředky hospodaří Technologická agentura ČR? Celkový objem prostředků, které jsou ze státního rozpočtu vkládány do výzkumu a vývoje, není zanedbatelný. Letos je to přes 26 mld. Kč, což je v poměru k HDP evropský průměr a z hlediska poměru výdajů na výzkum k celkovým veřejným výdajům jsme vysoko nad průměrem Evropské unie. Také z hlediska celkových výdajů na výzkum, tedy veřejných i soukromých, jsme nad průměrem EU28 a rozhodně nejlépe ze všech „nových“ členských zemí EU. Technologická agentura letos hospodaří s necelými 11 % celkového státního rozpočtu na vědu a výzkum, rozdělí 2,8 mld. Kč Je pravda, že vláda chce v příštích dvou letech snížit objem prostředků na podporu vědy a techniky? Pokud vím, tak o snížení prostředků se nemluví, ale byli jsme varováni, že nemůžeme čekat nějaké významné navýšení. Což je ovšem pro TA ČR velice nepříjemné. Kolik žádostí podávají české firmy na podporu svých projektů a kolik můžete podpořit? Je zajímavé sledovat vývoj žádostí o dotace – jejich četnost, oborové zaměření projektů, procenta úspěšnosti v jednotlivých regionech a podobně. V minulých letech prostředky na účelovou podporu aplikovaného výzkumu rostly, rostly i výzkumné kapacity. A výzkumné organizace a firmy se spolu postupně „učí mluvit“. Takže projektů neustále přibývalo, v posledních dvou soutěžích programu Alfa jich bylo vždycky přes tisíc. Zároveň ale ubývají prostředky, což znamená, že můžeme dát podporu stále menšímu okruhu žadatelů. Například ve čtvrté veřejné soutěži programu ALFA jsme přijali 1019 žádostí, některé měly nedostatky, takže hodnoceno bude něco málo pod tisíc žádostí. Ale celková dotace na první rok řešení vybraných projektů je 400 milionů, v přepočtu asi 400 tisíc Kč na projekt. Předpokládáme, že budeme moci podpořit necelých 20 % žadatelů. A jak pomáhají dotace Evropské unie? Tyto dotace umožnily v programovém období 2007 až 2013 masivní investice do výzkumné infrastruktury a vybavení. Z tohoto pohledu určitě byly velkým přínosem, který poskytuje ČR velký potenciál využití do budoucna. Teď bude záležet na tom, jak Česká republika bude schopna tento potenciál využít ke své konkurenceschopnosti. Máme dost výzkumníků? Nebo je víc výzkumníků než výzkumných ústavů? Anebo je víc ústavů a výzkumníků než myšlenek? Statisticky a s nadsázkou řečeno to vypadá tak, že máme více výzkumných kapacit než výzkumníků. Ale pravda je také to, že počet lidí ve výzkumu rapidně roste, a to ve veřejném i soukromém sektoru. Za posledních 5–7 let vzrostl o 50 %. Ale pokud se má u nás dělat dobrý výzkum a měly by se využít všechny vybudované kapacity, pak nezbývá, než se poohlédnout po světě. Nebo jen po Evropě – podívejte se, co je nezaměstnaných mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí v Itálii nebo ve Španělsku. Jak mladá a motivovaná je populace ve Vietnamu, co studentů přichází do Evropy z jiných zemí Asie nebo z Ruska či Brazílie. Jestli máme něčeho v Česku dostatek, tak jsou to myšlenky. Tak vynalézavý národ aby v Evropě pohledal! Jen to chce onu vynalézavost správně nasměrovat. Podle údajů ČSÚ dáváme více než polovinu všech státních prostředků do neorientovaného výzkumu, tj. do bádání pro získávání vědění bez vazby na aktivity, které by vedly k uplatnění v praxi. Kolik investuje do výzkumu soukromý sektor? Soukromý sektor investuje v České republice do výzkumu více než polovinu všech prostředků, které se na VaV v ČR vydají. Ale mohl by investovat více – pobídkou by měly být daňové odpočty na výzkum nakupovaný od výzkumných organizací, což je v platnosti od začátku letošního roku. Můžeme se pochlubit nějakými pěknými výsledky z poslední doby? Ano, výsledky se dostavují postupně, jak jsou ukončovány projekty a pokračuje jejich vývoj, výroba a cesta na trh. Konkrétním příkladem mohou být výsledky projektů, které byly loni oceněny Cenou TA ČR. Hned v prvním půlroce po ukončení projektu zaznamenávají úspěchy. Turbopřevodovka s novým typem segmentových ložisek vyráběná firmou Wikov Gear se na trhu velmi dobře prosazuje. S americkou společností Flowserve byl podepsán kontrakt ve výši 6 mil. Kč, s italskou Fincentieri se připravuje kontrakt na 3 mil. Kč, další marketingové aktivity probíhají. Mléčný výrobek Nutrisem od Bohušovické mlékárny získal certifikáty jakosti na tři řady výrobků od Výzkumného ústavu mlékárenského v Praze a v květnu byla zahájena výroba a distribuce. Optický paketový přepínač výrobce SQS Vláknová optika je postupně upravován podle požadavků na integraci do vysokorychlostní akademické optické sítě sdružení CESNET, která je zároveň evropskou testovací platformou pro nové přenosové technologie. Nad funkčním prototypem je tak postupně budována technologická nadstavba pro získání certifikace nutné pro nasazení v páteřních telekomunikačních sítích. Jsou to jen některé příklady, ale myslím, že budeme moci prokázat, že peníze z daní občanů vložené do výzkumu prostřednictvím Technologické agentury slouží hospodářskému rozvoji a zkvalitňování života lidí v naší zemi. Tedy že TA ČR dosahuje cílů, kvůli nimž byla před téměř pěti lety vytvořena. Karel Sedláček
