Musíme uvažovat rychleji než investoři

Co se firmě ČEPS za deset let její existence podle vás nejvíce povedlo? To všichni vidí – že jsme nikdy nezhasli, že zatím bezchybně plníme povinnosti, které se od nás očekávají, tj. udržovat elektrickou soustavu v chodu a regulovat ji podle potřeb. To považuji za největší úspěch. A které největší problémy jste museli řešit, abyste ten bezchybný chod soustavy udrželi? Největší provozní problém jsme museli řešit 25. července 2006, kdy jsme museli vyhlásit stav nouze, protože hrozil black-out, neboli totální výpadek soustavy. Nicméně jsme to zvládli. Nechci vyzdvihovat, že jsme investovali do soustavy a dosahovali solidních zisků a vydělávali státu slušné dividendy. To se považuje za samozřejmost a očekává se to od nás, stejně jako to, že se bude stále svítit. Ale jakmile by skutečně nastal totální kolaps soustavy, v tu chvíli by se začal hledat viník a stali bychom se terčem kritiky. Ale nic takového nenastalo, a to považuji za náš největší úspěch. A máme se bát dalších black-outů? Vždycky nám budou hrozit, vždy mohou nastat. Závisí to na počasí, souhře nepříznivých a neočekávaných okolností, tomu nelze zcela zabránit. Ale my jsme na krizové situace připraveni, umíme je operativně řešit. Co soustavu nejvíce ohrožuje? Větrné elektrárny? V současné době ne, protože jich zatím není tolik. Ale pokud by se realizovaly všechny ohlášené investiční záměry, mohlo by to pro nás mít velice nepříjemné důsledky. Například proto, že jde o velice kolísavý zdroj. Dále je to drahé, neb je nutno kupovat záložní zdroje, platit za odchylky v soustavě, za regulaci, i investovat více do sítí. Přitom využití větrných elektráren je menší než u jiných typů. Rok má 8760 hodin, tepelná elektrárna pracuje 5600 hodin, větrná elektrárna maximálně 30 procent toho času, běžná jen 12 - 15 procent. Ale musíme se s tím poprat, ze zákona máme povinnost připojit každého, kdo o to požádá, bez ohledu na to, jakým zdrojem disponuje. Musíme se poprat i s tím, jaké druhy zdrojů tu máme. I kvůli tomu plánujete v příštích deseti letech dosud rekordní investice? Nejen kvůli tomu. My musíme investovat i kvůli plánům průmyslových investorů, například na severní Moravě, i kvůli nutnosti posílit prostupnost soustavy. A co by udělal s naší elektrizační soustavou nedostatek proudu? Hrozí reálně? Jak byste se s tím vypořádali? My nejsme povinni zabezpečovat dostatek energie, řešíme jen výkonovou bilanci. Pokud je energie méně, než činí spotřeba a požadavek zákazníků, musíme ji zajistit dovozem ze sousedních zemí, z podpůrných služeb, tj. záložních zdrojů. Pokud by rozdíl mezi nabídkou a poptávkou přesáhl možnosti dovozu a záložních služeb, musela by nastoupit regulace soustavy, regulační stupně a stavy nouze. Doufáme, že to nenastane, nicméně výstavba elektrárny není krátkodobá záležitost. Výstavba tepelné elektrárny trvá 6 let, jaderné kolem 15 let, plynové 3-4 roky, když vše dobře půjde. Každá stavba ale prochází povolovacími procesy, což se týká i elektrického vedení, které je liniovou stavbou a prochází všemi povolovacími procesy, musí jednat s tisíci majitelů pozemků. Pokud se s tím nic neudělá, mohou nastat potíže. Kdy? V roce 2012 až 2015 se Česká republika dostane do vyrovnané bilance. Už nebude moci proud vyvážet, veškerá vyrobená elektřina se spotřebuje. Pak je otázka - co dál. Je třeba zhodnotit možnosti celoevropského trhu, je třeba soustavu nakonfigurovat tak, aby elektřina mohla téci z místa výroby do místa spotřeby. Vy jste se nedávno zmínil, že problémem by mohlo být i pomalé připojování zdrojů k soustavě ze strany ČEPS… To samozřejmě může nastat. Postavit liniovou stavbu je problém, je to podobné jako s výstavbou dálnice. Je možné, že povolení na výstavbu zdroje bude, ale nebude povolení na vyvedení výkonu. Krajní možnost je vyvlastnění, to ale zatím nikdy nebylo použito. Připravujete už připojení rozšířeného Temelína? Máme připravené varianty pro budoucnost. My musíme reagovat proaktivně a nečekat, až nás nějaký investor požádá o připojení, to by bylo už pozdě. My si musíme dělat prognózy dopředu, zvažovat, jak se vyvine zdrojová základna. Některé věci se však dopředu předpokládat nedají, třeba překotný rozvoj průmyslových podniků na severní Moravě. Jednáte v Temelíně už s vlastníky pozemků? Ne, na to je ještě brzy, zatím nemáme jasno, která varianta ČEZ zvítězí. My máme připravené na každou jeho variantu své plány, jak to řešit, s realizací však vyčkáváme, abychom zbytečně neutráceli peníze. Ale s jadernou energetikou ve svých prognózách už počítáte? Nám je jedno, jaké typy nových elektráren se budou stavět. Jako odborník na energetiku si však neumím představit nic jiného než rozvoj všech typů elektráren, energetický mix. Je ale pravda, že vedení od Temelína bude určitě využité daleko více než vedení od větrné farmy, které je využité ze 30 procent. Nicméně opakuji, že počítáme s mixem všech typů zdrojů. Se svými prognózami tedy nečekáte na zprávu Pačesovy komise, která má být zveřejněna v nejbližších dnech? I kdyby Pačesova komise řekla něco, s čím jsme nepočítali, ještě to neznamená, že se to tak bude realizovat. Ale my jsme připraveni na všechny varianty, i na možnost, že se nebude stavět nový jaderný zdroj. Ale předběžná zpráva Pačesovy komise neříká nic jiného než my, a sice, že se mají rozvíjet všechny typy energií. Pokročily práce na nové evropské legislativě a opatřeních, které mají zvýšit bezpečnost elektrizačních soustav v Unii? Ano, my jsme se poučili z krizové situace v roce 2006. Od té doby bylo přijato 25 nových opatření, třeba dispečeři na sále mají na rozdíl od dřívějška detailní informace o tom, co se děje v sousedních zemích, jaká je předpověď počasí, komunikují s dispečery z okolních států, podrobné informace o možných problémech v síti mají i naši zákazníci. Stále trvá situace, že nesmíte vlastnit záložní zdroje? Ano. My si tu jejich kapacitu musíme nakupovat. A je to dobře, protože jsme tak motivováni nakupovat nejlevnější zdroje a služby a ne upřednostňovat vlastní zdroje. Od nového roku by se měly zvýšit poplatky za přenos. O kolik by se měly zvýšit? A důvod tohoto nárůstu? Zatím nevím, o tom rozhodne regulátor. Ve hře je mnoho vlivů, například náklady na ztráty v soustavě, které se zvyšují kvůli tomu, že roste cena elektřiny. Ale ke zvýšení určitě dojde. Alena Adámková