Jak by na tuto otázku reagovala většina populace, může být předem jasné. Lidé by se domnívali, že jde o protimluv. Na základě dlouhodobějšího monitoringu vybraných částí přírody se ukazuje, že ale může. Ale nikoli primárně. Po záboru půdy a ploch jde často o dočasnou ztrátu, zvláště pokud jde o lokalitu v intenzivně obhospodařované krajině, nebo o znehodnocenou dřívější těžební činností nerostů. Sekundárně potom dojde k jejímu nárůstu během osídlování nových stanovišť, která jsou v areálech, nejsou zpevněná a zvláště v místech s depresemi, lemy a novými prvky pro retenci vod. Velký nárůst populací a expanze druhů z okolní krajiny (pokud v ní jsou z minulých dob zachována alespoň nějaká refugia) trvá relativně krátce a v čase poklesne. Ve finále však úroveň biodiverzity převyšuje úroveň intenzivní krajiny i o 2–3 řády. Plochy a budovy následně využívají predátoři a populační exploze se uzavírá. Následně (byť pomaleji) nastupují druhy doplňující vznikající společenstva. Samozřejmě, že 3krát ročně sečené a dosívané trávníky v areálech mnoho možností opět neposkytnou.
JAK NAVRHNOUT PROJEKT PASIVNÍ EKOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI Díky vyhodnocení již proběhlých projektů a dlouhodobého výzkumu havarijní zóny JE Temelín je známo, že nebyly zjištěny žádné zásadní problémy ve fungování dosavadní technologie VVER1000, která je ověřená časem a ukazuje se jako bezproblémová. Projekt se nemá záměrně týkat technologické bezpečnosti nebo dalšího z palčivých problémů spojených s fungováním jaderné energetiky v ČR, tedy i problematiky hlubinného ukládání vyhořelého jaderného paliva. Lze předpokládat, že firma, která časem dostaví JE Temelín, příp. bude inovovat JE Dukovany, má a bude také nabízet řešení i v tomto směru. Ideální situace pro ČR by při neexistenci společného úložiště EU28 byla: „Kdo dodává, ten také odebírá zpět“. Individuální přístup každého státu je finančním plýtváním. V procesu nové stavby (dostavby, výměny technologie apod.) je třeba navrhnout ekosystémový projekt, který umožní využít komplexní znalosti o stavu krajiny nejen z hlediska popisu land- use, hydrologie apod., ale také z hlediska využití znalostí o funkčních aspektech jednotlivých složek krajiny včetně agroekosystémů. JAKÉ MUSÍ BÝ T PRVKY A CÍLE PROJEKTU » Analýza krajinného pokryvu (landcover) na území havarijní zóny se zaměřením na agroekosystémy, lesní a vodní ekosystémy spojená s popisem vegetačních typů, půdních typů, zemědělských kultur, hydrografické sítě, cestní sítě apod. ve vztahu ke stavbě a provozu JE. » Odhad množství biomasy v závislosti na landcoveru a vegetačním období. V závislosti na simulaci šíření kontaminace vytvářet logistiku a opatření k likvidaci, příp. ponechání biomasy vegetace (plodin). » Vytvoření modelu odtokových podmínek pro odhad množství a rychlosti odtékající povrchové vody, simulace odtoku látek z modelového území, příp. možnosti šíření kontaminace povrchovým odtokem. » Návrh změn v krajině v souvislosti se zvýšením retence a její kumulační schopnosti a způsoby možného zadržení vody a látek v krajině. » Modelový experiment v základním hodnocení půd (ZHP) – mechanismus zadržování radioaktivních nuklidů v půdě, sedimentech a rostlinách a odhad retenční kapacity krajiny pro různá zatížení. » Vypracování návrhu systému průběžného monitoringu krajiny v oblasti ZHP zahrnující doporučení a logistiku případných nutných opatření v krajině, návrhy na promítnutí do právních norem. » Prověření systému a míry přenosu radionuklidů prostřednictvím živných rostlin na diagnostické druhy ze skupiny hmyzu (kupř. motýli) a možnosti jejich jednoduchého monitoringu. Realizace je třeba zaměřit na popis území ZHP na základě dostupných dat, jejich analýzy a následné syntézy prostřednictvím geografických informačních systémů (GIS). Analyzovat aktuální i historický krajinný pokryv a využití území za pomoci klasifikace satelitních dat (družicové systémy Landsat), jakož i pozemního, terénního průzkumu a měření. Pokud se budeme rozhodovat o inovacích, dostavbách a dalších souvisejících stavbách, bude nutné k tomu přizpůsobovat i jednotlivé prvky určující biodiverzitu v místě. Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D.
