Zatímco samotná technologická zařízení mají relativně
dlouhou morální životnost, a používání pecí z konce padesátých let, pokud nebyla zanedbávána jejich údržba, je běžným jevem, a dovezená pec pro tepelné zpracování z počátku osmdesátých let je ceněným artiklem, neplatí totéž o elektrické výzbroji a řízení těchto zařízení.
Samozřejmě, že pokud je zařízení
funkční a je mu věnována dostatečná
péče, může i zařízení vybavené výzbrojí
jako je na přiloženém obrázku
(obr. 1) plnit svoji funkci.
Samozřejmě, že existují argumenty
proti rekonstrukci takovýchto zařízení:
"Ono to funguje bez problémů",
"Oni (elektroúdržba) to umí opravit",
"Nové stojí moc peněz".
Pustíme-li se do polemiky s těmito
názory, už první se vyvrací poměrně
složitě. Samozřejmě, že výraz "funguje"
je relativní, porovnáme-li například
možnost elektronického záznamu
dat s ručním dopisováním
opsaných hodnot do více či méně
ušmudlaných papírů - "funguje"
oboje. Možnost nastavení požadovaného
procesu a jeho sledování z jednoho
místa také funguje jen o "něco"
lépe než nastavování analogových
"budíků" na pecích. Navíc pokud je
obsluha navyklá na určité zařízení,
jakákoliv rekonstrukce přinese komplikace
- i na to je "komfort" obsluhy
je třeba dbát při návrzích rekonstrukcí
jakýchkoliv zařízení.
"Oni to umí opravit" - pokud má
údržba jen zkoušečku a šroubovák
a její oficiální školení končí vyhláškou
50, těžko může zajistit provoz
moderních zařízení, ať již PLC, řídicích
systémů, komunikačních sběrnic
a dalších prvků. Možná, že snažší je
najít chybu, pokud v zapojení "od
pantáty vedou dráty..." chybí někde
220 voltů, než že při sepnutí více výstupů
na kartě PLC se tato přetíží
a krátkodobě vypadne. Tady jsou dva
nutné předpoklady úspěchu rekonstrukce
řízení - pracovníci běžné
údržby, byť nemohou být specialisty
na každé použité zařízení, by měli být
detailně seznámeni s celým systémem
(a nejen kde se nahodí pojistky)
a provozovatel by neměl zanedbávat
jejich kvalifikaci (spoléhat se jen na
"zlaté české ručičky" se dlouhodobě
nevyplatí). Dodavatelé by měli zároveň
už v návrhu systému počítat
s možností diagnostiky poruch, jejich
snadnému odstranění a možnosti předejití
případným následkům (možností
"manuálního" nebo "nouzového"
provozu). Peníze za servis těchto
zařízení v pozáruční době jsou příjemným
vylepšením příjmů, ale pokud
by si zákazník mohl případné
problémy vyřešit sám a mnohem
rychleji, spíše se k takovému dodavateli
vrátí.
"Nové stojí moc peněz" - ne vždy
se dá efekt rekonstrukce zařízení přepočítat
na peníze. Vyloučení chyb
obsluhy, přesný záznam o průběhu
procesu usnadňující práci technologům
a kvalitářům, to jsou přínosy,
které jdou spočítat hůře než zvýšení
produktivity. Ale všechny tyto přínosy
by rekonstrukce řídicích systémů
měla přinést, aby se dalo hovořit
o úspěšné akci.
Moderní řídicí systémy (obr. 2) přinášejí
možnost zvýšení kvality i produktivity.
Nejen dodavatelé a techničtí
pracovníci by měli být seznámeni
s jejich možnostmi - technologové
a řídicí pracovníci by měli alespoň
vědět, co jim může moderní technika
přinést a posoudit, zda udržováním
"technických skanzenů" nebrzdí rozvoj
a konkurenceschopnost vlastní
firmy. LUBOŠ HOLÍK
