Uspět u zákazníka znamená nutnost nabídnout vyšší užitnou hodnotu stroje než konkurence, a především dát potenciálním zákazníkům vědět, co lepšího firma nabízí oproti konkurenci. Dvojnásob to platí pro výrobce obráběcích strojů a jejich příslušenství v době ovlivněné pandemií a trendem ekologizace dopravy a výroby. Technologická platforma strojírenská výrobní technika a Společnost pro obráběcí stroje uspořádaly ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze (RCMT) v polovině června 2021 seminář Modelování obráběcích strojů a obrábění pro průmyslové aplikace. Pozitivně lze ocenit, že na znamení ustupující pandemie koronaviru se již mohli včas přihlášení zájemci zúčastnit fyzicky v přednáškové síni, zatímco pro ostatní byla akce dostupná telekonferenčně, prostřednictvím softwarové platformy GoToMeeting. Také samotné přednášky byly uskutečněny hybridní formou. Dílem tedy byli přednášející přítomni fyzicky, zatímco ti, kteří z nejrůznějších důvodů nemohli výsledky své práce prezentovat v Praze osobně, realizovali svá vystoupení on-linovou formou.
Oborové výsledky let 2018, 2019 a očekávané výsledky roku 2020 Řediteli Svazu strojírenské technologie, který sdružuje přední české výrobce a dodavatele obráběcích a tvářecích strojů, jejich komponent a příslušných nástrojů, panu Ing. Oldřichu Paclíkovi, CSc., připadl nelehký úkol: seznámit účastníky se statistickými porovnáními dat oboru za roky 2018 a 2019 s očekávanými výsledky roku 2020. Zveřejněné údaje dokumentují značný propad všech ukazatelů v letech 2019 a 2020 způsobený nejen vlivem koronaviru, ale také změnami v automobilovém průmyslu a nejistotami podnikatelského prostředí vyvolanými dopady direktivního zavádění opatření zelené politiky. Celosvětová produkce oboru se v roce 2019 oproti roku 2018 snížila o 6,2 %, v České republice pak dokonce o 23 % (z 17,2 miliardy korun v roce 2018 na 13,2 miliardy korun o rok později). Celosvětově se, ve srovnání s největšími producenty obráběcích strojů, mezi které patří Čína, Německo, Japonsko, Itálie, USA, Jižní Korea a Tchaj-wan, propadlo Česko ze 13. místa na místo 16., ve srovnání se zeměmi CECIMO ze 7. na 9. místo. Export obráběcích strojů z ČR v roce 2019 poklesl o 17 %. Tržby českých firem v oboru činných jsou v roce 2020 zhruba poloviční oproti roku 2015, stejně jako objem zakázek. Objem produkce oboru za rok 2020 se odhaduje o 20 % nižší než v roce 2015, tedy na úrovni roku 2010. Celosvětový výhled oživení spotřeby meziročně do roku 2024 činí zhruba 5 %. Neznamená to však návrat časů, na které jsme byli zvyklí. Strojírenství čekají výrazné změny dané nástupem elektromobility a dalších opatření vedoucích ke snižování produkce CO2. V současné době prakticky všichni výrobci obráběcích strojů deklarují volné kapacity v řádu desítek procent. Konkurence na trhu bude tvrdší a tlak na rychlost dodávání rovněž. Naprostým imperativem je trvalé sledování změn potřeb trhu a včasná reakce na ně. Uspět u zákazníka znamená nutnost nabídnout vyšší užitnou hodnotu stroje než konkurence, a především dát potenciálním zákazníkům vědět, co lepšího firma oproti konkurenci nabízí. Některé z možností, jak zvýšit užitnou hodnotu nových strojů metodou modelování obráběcích strojů, byly na fóru účastníkům předvedeny.
Modelování obráběcích strojů Metoda konečných prvků nalézá v konstrukci obráběcích strojů čím dál širší uplatnění nejen pro vyšší nároky na jejich konstrukce kladené, ale především díky zvyšující se nabídce sofistikovaných výpočetních programů, které dovolují provést požadovanou analýzu rozložení napětí, teplotních polí a jimi vyvolaných deformací nebo náchylnosti k vibracím vyšetřovaného dílce. Lze vyšetřovat i sestavy dílců v celé řadě možných konfigurací, např. změnu polohy středu špičky nástroje vlivem vysunutí pinoly nebo působením tepla na vybranou komponentu stroje nebo jeho komplexní sestavu. Moderní výpočetní programy dovolují provést příslušné výpočty v přijatelném čase, provést požadované optimalizace dílce (např. žebrování), stanovit existující limity, šetřit náklady a zkrátit čas vývoje. Zástupci firem TOS Kuřim, TOS Varnsdorf, TOS Hulín, Kovosvit MAS, Tajmac a Škoda Machine Tools dostali příležitost seznámit účastníky fóra s příklady využití modelování obráběcích strojů z jejich nabídky včetně popisu přínosů, kterých lze tímto dosáhnout. Zástupci firem uvedli také zkušenosti se zaváděním těchto postupů, např. i s ohledem na požadovanou kvalifikaci pracovníků.
Prezentace možností MKP modelování Možnost předvést své produkty dostali také zástupci několika firem mimo SST zabývající se softwarem pro optimalizaci procesu svařování (Mecas ESI), softwarem pro strukturální simulaci či pro vytvoření digitálních dvojčat (Techsoft Engineering, Techsim Engineering). Technologie vytvoření digitálního dvojčete, tedy věrného počítačového modelu navrhovaného zařízení, které simuluje jeho funkci a komunikaci s okolím, si zaslouží obzvláštní pozornost, neboť jejím využíváním lze výrazně zkrátit dobu zavedení nového produktu do výroby, snížit náklady na zkoušky a rizika se zaváděním spojená. Pro bezproblémové zavedení této technologie je však nanejvýš žádoucí spolupráce se subjektem, který s touto problematikou má již dostatek zkušeností. Na vybraných pracovištích RCMT pracují specialisté, zabývající se modelováním statických a dynamických vlastností obráběcích strojů, modelováním interakce stroje a řezného procesu, modelováním teplotně- mechanických vlastností obráběcích strojů nebo návrhem hydrostatických vedení s předem specifikovanými parametry. Po bližším popisu výše zmíněných témat byli účastníci fóra informováni o možnostech vzájemné spolupráce při vytváření návrhu i jeho praktickém využívání.
Poznámka na závěr Z očekávaného oživení hospodářství a zvýšené potřeby strojů po odeznění covidové pandemie nevyplývá automaticky, že z příznivější situace na trhu budou čerpat všichni. Využijí je především ti, kteří budou připraveni nabídnout, co zákazníci požadují, dodají stroje dříve než konkurence a zákazníka přesvědčí o tom, že dodávají stroj s vyšší přidanou hodnotou než konkurence. Výše uvedená opatření jsou jedna z těch, která přidanou hodnotu stroje zvyšují a za něž bude zákazník ochoten zaplatit. Proto je pro výrobce účelné si je osvojit a využívat je. Také proto patří pracovníkům RCMT dík za uspořádání semináře. Uživatelé však musí být schopni přínosy těchto opatření zákazníkovi vyčíslit a včas jej o nich informovat ať už inzercí v odborném tisku, prostřednictvím vlastních webových stránek v kapitole s novinkami, nebo na veletržním stánku. Podcenění propagace silných stránek nového stroje pouze nahrává konkurenci a eliminuje jejich ekonomický přínos pro výrobce. /Ing. Petr Borovan/