Vyprávění o vlastních zážitcích –
a zřejmě i záznam na internetových
sociálních sítích jako Facebook
– může vyvolávat podobný pocit
uspokojení jako sex nebo jídlo. Výzkum
ukazuje, jak zhruba v mozku probíhá proces
uspokojení z „mluvení o sobě“. Asi 30 až 40
procent doby hovoru totiž lidé věnují vyprávění
o sobě, o svých zážitcích a pocitech.
Není divu, že 80 procent příspěvků na Twitteru
jsou zprávami o pocitech majitele daného
účtu.
Na naší sebestřednost se zaměřilo už hodně
odborníků. Jedním z nejnovějších plodů jejich
práce je studie v časopise PNAS, jejíž první
autorkou je Diana Tamirová z Harvardovy
univerzity v americkém státě Massachusetts.
Tamirová a spol. se rozhodli nahlédnout této
lidské slabosti pod pokličku dnes módní metodou
funkční magnetické rezonance.
Sledovali v téměř reálném čase, jak se liší
při těchto činnostech funkce jejich mozku.
Pod rezonancí se stejně jako ve starších výzkumech
potvrdilo, že pokud si lidé mohou
vybrat, raději mluví o sobě než o jiných. Poprvé
se ovšem ukázalo, že v takové chvíli se
jim v mozku rozsvítí stejné oblasti, které jsou
spojeny s ukájením základních potřeb, jako je
sex nebo hlad. Když mluvíme o sobě, je nám
prostě dobře.
Bohužel o mnoho více o našich mozkových
pochodech nám použitá metoda prozradit nemůže.
Magnetická rezonance neměří přímo
mozkovou činnost nebo dokonce myšlení, ale
jen změny v průtoku krve mozkem. Naneštěstí
vždy neplatí, že vyšší průtok krve nějakou
oblastí mozku je automaticky odrazem jeho
větší aktivity, takže při výkladů výsledků je
zapotřebí opatrnosti a zkušeností. Rozhodně
nemůžeme říci, že bychom přesně věděli, co
se v mozku děje a co jeho majitel prožívá.
V tomto případě se ovšem zdá poměrně jasně
dokázáno, že mozek nás za naše společenské
kontakty odměňuje pomocí velmi starého mechanismu
odměny, který reguluje i celou řadu
činností. Z pohledu magnetickou rezonancí
ovšem neurčíme, jak silná je odměna za mluvení
o sobě například v porovnání se zmiňovaným
jídlem nebo sexem.
Naštěstí v tomhle ohledu si můžeme udělat
alespoň malou představu pomocí jiné metody,
kterou Tamirová a spol. použili. V druhé části
pokusu totiž nechali své pokusné subjekty
vybrat, zda budou mluvit o sobě. A dokonce
jim slíbili, že jim zaplatí, když budou mluvit
o něčem jiném. Mohli si třeba vybrat, zda se
výzkumníci zeptají místo na jejich vztah k lyžování
na to, zda si myslí, že lyžuje rád Barack
Obama. Za otázku vztahující se k americkému
prezidentovi dostali o několik centů více než
za otázku na sebe.
Lidé se raději připravili zhruba o čtvrtinu
možného maximálního výnosu, jen aby mohli
odpovídat na otázky vztahující se k vlastní
osobě. V přesné částce to odpovídalo 0,97
centu. Nemůžeme si pomoct, ale podle nás
by za mluvení o jídle byla většina účastníků
ochotna dát i více. O sexu ani nemluvě.