Mluvit o sobě mozek odměňuje stejně jako sex

Vyprávění o vlastních zážitcích – a zřejmě i záznam na internetových sociálních sítích jako Facebook – může vyvolávat podobný pocit uspokojení jako sex nebo jídlo. Výzkum ukazuje, jak zhruba v mozku probíhá proces uspokojení z „mluvení o sobě“. Asi 30 až 40 procent doby hovoru totiž lidé věnují vyprávění o sobě, o svých zážitcích a pocitech. Není divu, že 80 procent příspěvků na Twitteru jsou zprávami o pocitech majitele daného účtu. Na naší sebestřednost se zaměřilo už hodně odborníků. Jedním z nejnovějších plodů jejich práce je studie v časopise PNAS, jejíž první autorkou je Diana Tamirová z Harvardovy univerzity v americkém státě Massachusetts. Tamirová a spol. se rozhodli nahlédnout této lidské slabosti pod pokličku dnes módní metodou funkční magnetické rezonance. Sledovali v téměř reálném čase, jak se liší při těchto činnostech funkce jejich mozku. Pod rezonancí se stejně jako ve starších výzkumech potvrdilo, že pokud si lidé mohou vybrat, raději mluví o sobě než o jiných. Poprvé se ovšem ukázalo, že v takové chvíli se jim v mozku rozsvítí stejné oblasti, které jsou spojeny s ukájením základních potřeb, jako je sex nebo hlad. Když mluvíme o sobě, je nám prostě dobře. Bohužel o mnoho více o našich mozkových pochodech nám použitá metoda prozradit nemůže. Magnetická rezonance neměří přímo mozkovou činnost nebo dokonce myšlení, ale jen změny v průtoku krve mozkem. Naneštěstí vždy neplatí, že vyšší průtok krve nějakou oblastí mozku je automaticky odrazem jeho větší aktivity, takže při výkladů výsledků je zapotřebí opatrnosti a zkušeností. Rozhodně nemůžeme říci, že bychom přesně věděli, co se v mozku děje a co jeho majitel prožívá. V tomto případě se ovšem zdá poměrně jasně dokázáno, že mozek nás za naše společenské kontakty odměňuje pomocí velmi starého mechanismu odměny, který reguluje i celou řadu činností. Z pohledu magnetickou rezonancí ovšem neurčíme, jak silná je odměna za mluvení o sobě například v porovnání se zmiňovaným jídlem nebo sexem. Naštěstí v tomhle ohledu si můžeme udělat alespoň malou představu pomocí jiné metody, kterou Tamirová a spol. použili. V druhé části pokusu totiž nechali své pokusné subjekty vybrat, zda budou mluvit o sobě. A dokonce jim slíbili, že jim zaplatí, když budou mluvit o něčem jiném. Mohli si třeba vybrat, zda se výzkumníci zeptají místo na jejich vztah k lyžování na to, zda si myslí, že lyžuje rád Barack Obama. Za otázku vztahující se k americkému prezidentovi dostali o několik centů více než za otázku na sebe. Lidé se raději připravili zhruba o čtvrtinu možného maximálního výnosu, jen aby mohli odpovídat na otázky vztahující se k vlastní osobě. V přesné částce to odpovídalo 0,97 centu. Nemůžeme si pomoct, ale podle nás by za mluvení o jídle byla většina účastníků ochotna dát i více. O sexu ani nemluvě.