Zájem žáků základních škol o studium řemeslných oborů je dlouhodobě velmi malý. Vliv na tento fakt má zejména nízká prestiž učňovského školství jako celku a následně také mzdové podmínky na řemeslných pozicích. Změnu ve vnímání atraktivity řemeslných oborů by mohl přinést projekt mistrovských zkoušek, na jehož přípravě se aktuálně podílí Hospodářská komora ČR (HK ČR) spolu s Agrární komorou ČR (AK ČR) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Návrh potřebné legislativy, který nyní projednává Legislativní rada vlády, počítá s tím, že by se absolventi učňovských oborů mohli po pěti letech praxe přihlásit k mistrovskému výcviku, který by byl zakončen mistrovskou zkouškou, přičemž za přípravu, organizování a provádění mistrovských zkoušek ponesou zodpovědnost Hospodářská a Agrární komora.
Návrat řemeslných mistrů Cílem projektu je navázat na přerušenou tradici „mistrů řemesel“, která sahá až do 15. století, a pozvednout pošramocenou pověst řemeslných oborů. Mistrovská zkouška by podle tvůrců návrhu měla nabídnout absolventům řemeslných učňovských oborů perspektivu uznání jejich odbornosti, a tím pádem i vidinu lepšího finančního i společenského ohodnocení jejich práce. „Plánovaná podoba zkoušek by se měla skládat ze tří samostatných bloků a hodnotit se bude to, zda žadatel zvládne navrhnout a zhotovit mistrovské dílo, řídit práci na zakázce a orientovat se v provozněekonomické a pracovněprávní problematice oboru,“ říká k projektu Jaromír Culek, vedoucí oddělení technického vzdělávání a obranného průmyslu MPO. Mistrovské zkoušky však nebudou dalším stupněm vzdělávání v rámci učiliště a nemají za cíl nahradit ani závěrečnou zkoušku, ani maturitu. Půjde o dobrovolnou profesní certifikaci, která je podmíněna výučním listem v oboru. „Pokud by zájemce výuční list neměl, musí nejprve patřičné zkoušky složit dle národní soustavy kvalifikací, získat výuční list a teprve poté pro něj platí stejná pravidla jako pro vyučeného řemeslníka,“ upřesňuje podmínky získání Jiří Vrňata, člen představenstva Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů, a dodává, že zkouška se pro zaměstnavatele stane nástrojem pro rozvoj kvalifikace zaměstnanců a může fungovat jako benefit, který do oboru přiláká více zájemců. Vzhledem k tomu, že mistrovská zkouška tedy nespadá do gesce školského systému, bude zájemcům se získáním certifikace pomáhat zejména HK. „Poskytneme jim veškeré informace o mistrovských kvalifikacích a jejich standardech, o obsahu a organizaci mistrovské zkoušky včetně kontaktů na profesní společenstva, která mají udělenu autorizaci pro realizaci mistrovské zkoušky. Zájemci o mistrovskou zkoušku mohou získat učební texty, případně využít nabídku vzdělávacích programů, které by jim podle jejich individuálních potřeb a možností pomohly se na zkoušku připravit,“ vysvětluje tiskový mluvčí HK ČR Miroslav Diro, podle nějž je mistrovská zkouška postavena na standardech, což je podmínka srovnatelnosti jejích výsledků. Profesní společenstva sdružená pod HK ČR i AK ČR tradičně se školami, které nabízejí a vyučují „jejich“ obory, často velmi úzce spolupracují.
Zkouška pomůže v kariéře Po absolvování výcviku a úspěšném složení mistrovské zkoušky získá uchazeč z rukou Hospodářské komory ČR mistrovský list, který ho bude opravňovat k užívání označení „mistr“ u svého povolání. Půjde o veřejnou listinu platnou i v EU, díky které mohou absolventi získat lepší pozici na trhu práce a také punc nadstandardní kvality, který je potřebným vodítkem pro zákazníky. „Držitelé mistrovské zkoušky se mohou uplatnit i ve firmách jako instruktoři praktického vyučování. Odborný výcvik, odborné praxe realizované právě přímo ve firmách jsou významným trendem v rozvoji středního odborného vzdělávání, neboť posilují propojení formálního vzdělávání s rychle se měnícími kvalifikačními požadavky trhu práce,“ pokračuje Miroslav Diro. Výhodou mistrovské zkoušky by mělo být i to, že úspěšní absolventi nebudou potřebovat pedagogické vzdělání, pokud by měli zájem o práci učitele odborného výcviku na půdě SOU. „Stačilo by mu v návaznosti vykonat jen zkoušku z příslušné profesní kvalifikace, podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, která by měla být jednou z podmínek získání odborné kvalifikace učitele odborného výcviku,“ doplňuje Jaromír Culek. To, že se mistři řemesla snáze dostanou do školství, by mohlo mít pozitivní efekt i pro žáky učilišť. Budou totiž v kontaktu s autoritami v oboru, učit se od nich, přebírat zkušenosti a na vlastní oči uvidí široké možnosti řemesla, což povede ke zvyšování úrovně oboru, zvyšování společenské prestiže řemesel a také zvýšení zájmu žáků a rodičů o tyto obory. „My ve stavebnictví bychom zvýšený zájem o řemeslo určitě uvítali. Neustále nám totiž chybějí zkušení a šikovní lidé. Přitom je to perspektivní obor, zaměstnanci mají téměř vždy zajištěnou práci, tedy i jistý výdělek. I v této turbulentní době, kdy pandemie uzavřela mnoho lukrativních oborů, se ve stavebnictví nepřetržitě pracuje a je to jeden z mála oborů, kde mají všichni řemeslníci jistý příjem,“ podotýká Jiří Vrňata a dodává, že zkouška se týká i jiných řemesel. Mezi ty patří například i cukrář, kameník, čalouník– dekoratér, kamnář, číšník, florista, krejčí, instalatér–topenář, kuchař, kadeřník či sklář. Mistrovská zkouška má pro zájemce ještě jeden velký benefit – její platnost je časově neomezená. Navrhované nastavení mistrovské zkoušky totiž zatím nepočítá s formálním opakovaným ověřováním. Pokud se chce řemeslník stát mistrem, předpokládá se, že se o svůj obor zajímá a sleduje veškeré změny a nové technologie, které do něj proudí. Avšak návrh novely komorového zákona počítá se zřízením orgánů pověřených dohledem a přezkoumáním průběhu a výsledku mistrovské zkoušky a také kontrolou dodržování etického kodexu pro držitele mistrovského listu. „Pokud by došlo ke zvláště hrubému porušení etického kodexu, může se komora bránit tím, že mistrovi udělí napomenutí a informaci o tomto úkonu zveřejní v evidenci držitelů mistrovského listu až po dobu pěti let. Pevně však doufáme, že půjde opravdu jen o ojedinělé případy,“ říká na závěr Miroslav Diro z Hospodářské komory. /Kristina Kadlas Blümelová/
