První jaderný reaktor pro komerční účely se poprvé připojil k síti v létě 1954. Stalo se tak v Laboratoři B v ruském Obninsku, cca 100 km jihozápadně od Moskvy
Projekt 1. jaderné elektrárny byl zahájen v polovině roku 1950. Stalo se to 5 let po spuštění prvního ruského jaderného reaktoru v dnešním Kurčatovově výzkumném ústavu v Moskvě. Projektování reaktoru AM trvalo rok a probíhalo pod vedením významného ruského jaderného fyzika Nikolaje Dolležalja a pod dohledem Igora Kurčatova, vedoucího oddělení Akademie věd SSSR. Výstavba zabrala tři roky. Kritického stavu mohlo být dosaženo po vložení 61. palivové kazety (z celkových 128) večer 9. května 1954 (19.40 místního času). Dne 26. června v 17.45 místního času byl reaktor AM připojen k síti, a to s výkonem 1,5 MWe. Po dalších čtyřech měsících došlo ke spuštění reaktoru na plný výkon 6 MWe. Tepelný výkon činil 30 MWt a po odečtení vlastní spotřeby bloku bylo do sítě dodáváno 5 MWe. Konstrukčně se tento typ řadí k vodou chlazeným a grafitem moderovaným kanálovým reaktorům. To z něj činí přímého předchůdce reaktorů AMB-100 a AMB- -200 na Bělojarské JE a pozdějších reaktorů RBMK-1000. Aktivní zóna reaktoru o průměru 1,5 m byla vyskládána grafitovými hranoly se 6úhelníkovým podstavcem a s otvorem ve středu pro palivovou kazetu. Nacházelo se v ní 151 kanálů. Z nich 23 bylo určeno pro regulační tyče. Během provozu reaktoru docházelo k modernizacím bezpečnostních systémů a dalších zařízení, kupř. ke zvyšování počtu cirkulačních čerpadel a ke změně počtu regulačních tyčí. Několik let po spuštění reaktoru AM v Obninské JE se postavily další dva reaktory s rozdílným technologickým řešením. První byl chlazený slitinou olova a bismutu a stal se předchůdcem reaktorů používaných na jaderných ponorkách. Z nich v současné době vychází energetický reaktor SVBR-100. Druhým byl tlakovodní reaktor, který se ujal i na jaderných ledoborcích, a především v jaderných elektrárnách velkého výkonu. Jaderný blok v Obninsku nebyl první, jenž vyrobil elektřinu. Byl sestrojen k výzkumu a testování zařízení pro příští jaderné elektrárny, kupř. přihřívače páry pro I. blok Bělojarské JE. Jeho prvenství spočívá v dodání energie do sítě a domácnostem. Spuštění 1. jaderné elektrárny přilákalo pozornost celého světa a postupně sem zamířilo 486 zástupců ze 44 zemí. Mezi nimi byli Džaváharlál Néhrú, Frederic Joliot-Curie, Glenn Seaborg, Jurij Gagarin aj. Dnes toto místo navštíví přes 2000 lidí ročně, především studentů technických škol. Provoz obninského reaktoru AM byl ukončen 29. dubna 2002. Během 48 let na něm nedošlo k žádné havárii. V současné době zde vzniká muzeum. /aa/