V půli března a počátkem dubna jsme byli svědky mediálně hlasitého posuzování novely energetického zákona. Na kolik se shoduje s aktuálními potřebami a požadavky teplárenské sféry? Nebylo by zapotřebí z ní něco vyškrtnout? – zeptali jsme se předsedy Teplárenského sdružení ČR Ing. Mirka Topolánka: Vzhledem k tomu, že drtivá většina pozměňovacích návrhů, které přijaly výbory poslanecké sněmovny, byla navržena se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, není potřeba zásadně škrtat. Lze říci, že novela energetického zákona převratné revoluční změny pro teplárenství nepřinese. Bude to spíš takový „mírný pokrok v mezích zákona“. To ale vůbec není špatně. » Jako bývalý předseda vlády ČR – považujete tento dokument za nezbytný? Neměl by koaliční kabinet raději urychleně dopracovat a předložit k projednání jiné neméně důležité materiály, kupř. stále finišující návrh Státní energetické koncepce? Ano, novela energetického zákona je naprosto nutná a nezbytná. V řadě ohledů vlastně vychází z připravené aktualizace Státní energetické koncepce a na ní navazujících dokumentů. Některé už byly paradoxně vládou také schváleny, zatímco koncepce sama se stala (poněkud nešťastně) rukojmím diskuse o limitech těžby uhlí. Není bez zajímavosti, že novela zákona o hospodaření energií, která má nabýt účinnosti od 1. července letošního roku, zásadně posiluje míru závaznosti koncepce pro výkon státní správy. Nebude-li do té doby přijata koncepce nová, bude se státní správa muset chtě-nechtě řídit stále platnou energetickou koncepcí z roku 2004. Ta už je vývojem v mnoha ohledech značně překonaná. » Jak bude citovaná novela podle vašeho mínění konvenovat s jiným březnovým energetickým super projektem – s bruselskou Evropskou energetickou unií? Je v silách a objektivních možnostech České republiky, aby vůbec dostála jejím poměrně náročným cílům? Evropská energetická unie je zatím poněkud mlhavý intelektuální koncept, který se má teprve postupně plnit konkrétním obsahem, a na něj budou navazovat jednotlivé legislativní iniciativy Evropské komise. Všechny cíle jsou zatím nastaveny výhradně na úrovni EU, takže je předčasné hodnotit, jaké konkrétní závazky z nich vyplynou pro Českou republiku. Obecně lze říci, že novela energetického zákona rozhodně nejde proti evropským trendům v energetice. Naopak, vychází z nich v potřebné míře a současně se snaží, aby se nevymkly kontrole. » V ČR postupuje modernizace a ekologizace výrobní a distribuční CZT. Od tepláren si tento proces vyžaduje nemálo investic. A to v situaci, kdy není zcela jasné, jak se bude dále vyvíjet česká energetika a teplárenství. Nelze nezaregistrovat ani vaše veřejné rozladění nad dvojím metrem: jiný uplatňuje kabinet vůči velkým teplárnám a jiný vůči malým individuálním producentům i spotřebitelům tepla. Co je třeba napravit? Nevadí mi, že na velké zdroje jsou přísnější požadavky. Vadí mi, že na ty malé nejsou požadavky mnohdy vůbec žádné a ještě jsou paradoxně osvobozeny od nejrůznějších daní a poplatků. Velký zdroj je platit musí, přestože jeho měrné emise na jednotku vyrobené energie jsou podstatně nižší. Pokud chceme čistší ovzduší, tak musíme vytvořit prostředí, kde se emise nebudou vypouštět. Nikoli kde se bude vyplácet přesunout je z velkých zdrojů do malých, které nepodléhají regulaci. » Ekonomičtí experti varovně vztyčují prst před stoupající měrou zdanění a pokutování různých podnikatelských aktivit, teplárenskou sféru z toho nevyjímaje. Proč upřednostňujete zavedení uhlíkové daně? Které ekonomické experty máte na mysli? Ti z Bruselu nebo z OECD nás naopak vytrvale upozorňují na velmi nízkou úroveň environmentálních daní a na vysoké zdanění práce.
