Zástupci 18 členských států
a Kanady ve Výboru ESA na
ministerské úrovni jednali v Haagu
a přijali čtyři rezoluce. Upřesnili
roli ESA při zajišťování globálních
cílů Evropy ve vesmíru
a stanovili úroveň zdrojů ESA pro
vědecké programy a základní aktivity
na období 2009 až 2013. Ministři
také schválili pokračování mnoha
běžících volitelných programů
a vzali na vědomí iniciaci nových
programů. Vyzdvihli příležitost
k ekonomickému a politickému
využití dosažených úspěchů Evropy
ve vesmíru.
Zelenou dostalo široké spektrum
vědeckých iniciativ. Jsou mezi nimi
například organizování předplatného
na lety soukromníků do vesmíru,
výzkumy v podmínkách mikrogravitace
a další programy s návazností na
Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Třetí fáze ´Evropského programu pro
život a fyzikální vědy´ (ELIPS) předpokládá
intenzivní využití laboratoře
Columbus připojené k ISS k hledání
odpovědí na základní otázky života
a fyziky. Bude přitom kladen důraz
na aplikovaný výzkum jako je vývoj
diagnostiky a léčení nemocí stáří i na
průmyslově orientovaný výzkum
a vývoj v oborech letectví, energetiky
a biotechnologií.
Ministři rovněž znovu potvrdili
účast svých zemí na programech
ARTES (Advanced research in telecommunications).
Ty jsou zaměřeny
na předvedení nových technologií
pro evropský přenosový systém,
řízení letecké dopravy a integrovaný
systém kombinující telekomunikace,
pozorování Země a družicovou
navigaci s pozemními informačními
a komunikačními systémy.
Schvalovali účast na programech
Evropského globálního družicového
navigačního systému připravovaných
k úpravám systému Galileo. Nový
rozpočet ESA vychází z podstatného
zvýšení dosaženého v minulých
obdobích a ministři odsouhlasili na
období následujících tří až pěti roků
výdaje v objemu 10 miliard eur. /šl/
